Prodeje aut v březnu rostly a v Evropě raketovým tempem o 87,3% meziročně. Jde však v prvé řadě o důsledek extrémně slabého loňského března - chvíle, kdy pandemie COVID 19 zamířila do Evropy. Nejzasaženější regiony zaznamenaly nárůst ještě násobně vyšší - v Itálii vzrostly registrace nových aut letos v březnu meziročně dokonce o 497%. Tato čísla nesvědčí mnohé o dnešních trendech jako spíše o tom, že na jaře 2020 se v Itálii prakticky žádná auta neprodávala.
Optimismus ze sektoru automotive nicméně potvrzují i další statistiky. Nové objednávky na řadě míst včetně Německa a Česka rychle rostou a i díky tomu průzkumy mezi nákupními manažery vyznívají velice dobře - v Německu dokonce v březnu index nákupních manažerů v průmyslu dosáhl na nová historická maxima.
Problémem ovšem je, že v největší evropské ekonomice se výroba nejen v automotive zvedá z velice nízkých úrovní. Produkce v segmentu automotive klesala v Německu již od roku 2017 a pandemie do značné míry zesiluje rostoucí konkurenci a tlak na restrukturalizaci sektoru. Ten není dán jenom tlakem na ústup od spalovacích motorů a přechod k zelené mobilitě. S rozvojem jednodušších elektro-motorů se stále více dostává do centra pozornosti softwarové vybavení automobilů, které víc a víc promlouvá do rozhodování spotřebitelů. A na tomto poli nemá řada automobilek dostatek kvalifikovaných pracovníků a vývojářů. Pandemie také dostala pod tlak klasické prodejní kanály automobilek založené na síti dealerů - podle nedávného průzkumu společnosti McKinsey by více jak polovina spotřebitelů ráda nakupovala auta online. Software na prvním místě. A v neposlední řadě pandemie zhoršila dostupnost některých kritických komponent - v posledních měsících se jedná zejména o čipy, které přes rostoucí objednávky brzdí v automobilkách výrobu. Tyto zkušenosti pravděpodobně povedou k tlaku na nové nastavení dodavatelských řetězců...
I když pandemie pravděpodobně v druhé polovině roku ustoupí a některá odvětví si konečně oddychnou, automotive klíčové změny teprve čekají….
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se nehledě na slabší globální akciové trhy drží stále pod 26,00 EUR/CZK. V tomto týdnu z domácí scény nečekáme výraznější impulsy - ani rostoucí česko ruské napětí by pro korunu nemělo být velkým tématem. Klíčový bude pravděpodobně další vývoj globálních akcií ve světle zhoršující se pandemické situace (zejména v rozvojovém světě).
Zahraniční forex
Eurodolar je zpět bezpečně nad 1,20. Tentokrát není za zpevněním eura na úkor dolaru nestojí pohyb amerických úrokových sazeb, ale spíše druhá strana diferenciálu - výnosy německých Bundů. Ty se bod po bodu tlačí vzhůru, přičemž těžko identifikovat jasného viníka. Kromě toho, že se blíží čtvrteční zasedání ECB a prodeje aut v EU v březnu zaznamenaly rekordní růst (což je ovšem optický klam - viz úvodník), tak v pozadí může být i poslední vývoj na německé politické scéně. Zelení, kteří si nedávno do čela nominovali 40-letou kandidátku na kancléřku, mohutně dotahují vládní křesťanskou koalici CDU/CSU. Do německých parlamentní voleb, jenž jsou naplánovány na září, je sice ještě dost času, ale trh může znervózňovat, že křesťanští demokraté ještě ani nevybrali nástupce současné kancléřky Merkelové. Pokud tedy Zelení budou v předvolebních průzkumech dále bodovat trh s německými dluhopisy se může obávat hrozby výrazných výdajů na zelenou politiku, což může výnosy tlačit vzhůru (a nepřímo tak podporovat euro).
Ropa a zlato
Slabší americký dolar znamenal i růst zlata o 0,7 % na úroveň 1775 USD za unci. Druhá sledovaná komodita ropa WTI šla v pátek spíše stranou -0,5 %.