Přesouvání zisků z jedné země do druhé je velkými mezinárodními korporacemi využíváno s cílem snížit svou daňovou zátěž. Ze zemí s vysokými daňovými sazbami jsou tak zisky přesouvány prostřednictvím dceřiných společností či společností mateřskou tam, kde jsou sazby a celková zátěž nižší. Na stránkách VoxEU to tvrdí Fotios Delis, Manthos Delis, Luc Laeven a Steven Ongena s tím, že tato praxe přináší jednak problémy na straně fiskální, ale může vést i ke ztrátám celkového bohatství některých zemí. Zástupci vyspělých zemí tak přicházejí s plánem na zavedení minimální sazby daně z firemních zisků.
Následující mapa ukazuje odhady ekonomů týkající se toho, jak intenzivní je přesouvání zisků v jednotlivých zemích. Autoři dodávají, že nejvyšší je tato intenzita na Kajmanských ostrovech a na Bermudách, ty ale kvůli rozlišení mapy patrné nejsou:
Podle mapy je tedy oblastí intenzivního přesouvání zisků velká část Evropy včetně České republiky, mimo ni to platí třeba o Indii.
Ekonomové následně poukazují na roli, kterou v přesouvání zisků hrají nehmotná aktiva. Tedy značka, duševní vlastnictví, licence, vlastnická práva a podobně. Firmy tato aktiva alokují do zahraničních destinací s nízkou daňovou zátěží, využívají k tomu například patenty nebo to, že zde založí centrum výzkumu a vývoje. Vedle toho, že nehmotná aktiva lze takto přesouvat jednodušeji než aktiva hmotná, existuje také širší prostor pro jejich valuaci. Ekonomové k tomu dodávají, že podle dostupných dat firmy s větším podílem nehmotných aktiv skutečně více přesouvají své zisky než ty, které mají podíl nehmotných aktiv nižší.
Mají na přesouvání zisků vliv i faktory, jako je kvalita domácích institucí a systémů? Ekonomové tvrdí, že teoreticky by tomu tak mělo být a data to skutečně potvrzují. Dokonce ukazují, že vazba mezi podílem nehmotných aktiv a mírou přesouvání zisků úplně mizí v zemích s nejkvalitnějším institucionálním zázemím. K tomu ekonomové poukazují na výsledky některých dalších studií zaměřených na toto téma. Například podle některých odhadů mezinárodní společnosti přesouvají do daňových rájů až 40 % svých zisků.
Delis a jeho kolegové dodávají, že podle dat je také přesouvání zisků intenzivnější tam, kde jsou více využívána fosilní paliva. Celkově pak shrnují, že jejich práce ukazuje na vztah mezi přesunem zisků na straně jedné a využíváním nehmotných aktiv, ovšem tato vazba je ovlivněna zmíněnou kvalitou institucionálního prostředí v dané zemi. Otázkou pak podle ekonomů je, zda přesun zisků neovlivňuje i trh práce, investice a inovace a celkový ekonomický růst. Tím už se ale jejich analýza nezabývá, pouze doporučuje tato témata pro další výzkum.
Zdroj: VoxEU