O akciích malých firem a jejich případném udržitelnějším a dlouhodobějším boomu se hovoří již dlouho. Za klíčový časový bod tu bylo považováno snížení sazeb, ke kterému došlo a dokonce o 50 bazických bodů. Před časem jsem tu přitom psal, že minimálně podle valuací nejde o žádné opomíjené aktivum, naopak. A Russell 2000 je také cenově zhruba na svém dlouhodobějším trendu. Dnes se na téma opět podíváme, mimo jiné z pohledu investičního sentimentu v samotných firmách.
Liz Ann Sonders ze Schwabu ukazuje několik grafů, které popisují dění v segmentu malých společností. Podívat se můžeme na ten následující, který ukazuje vývoj plánů ohledně investic. Nepřekvapí propad investičního sentimentu v roce 2008/09, vrcholu bylo pak postupně dosaženo v roce 2018, i když ani tehdy se sentiment nedostal na úrovně z období před rokem 2018. A po roce 2018 nastal trendový pokles a zatím nejsou moc patrné známky nějakého obratu. Plány na investice u malých firem jsou přitom už na relativně hodně nízkých úrovních:
Zdroj: X
Úvěrové podmínky jsou podle průzkumů u menších firem stále poměrně utažené a dnešní druhý graf ukazuje, co je podle průzkumů pro tyto společnosti největším problémem. V roce 2021 se jím rychle stala inflace, v roce 2023 trochu ubrala na palčivosti, ale stále se drží v popředí. O něco za ní zaostává „kvalita“ pracovní síly.
Zdroj: X
Podobné obrázky a data tedy moc neukazují na nějaký rychle startující boom a obrat v celkovém prostředí a sentimentu u menších firem. Co valuace? Ty ve srovnání s většími společnostmi nemusí být nijak našponované, ale berme v úvahu, že valuace těch větších jsou v historickém srovnání hodně vysoko. Tedy minimálně pokud hovoříme o poměru cen k ziskům. Jak to tedy nyní vypadá s absolutními valuacemi menších firem?
Podle dat Yardeni Research se nyní index S&P 600 obchoduje s PE mezi 15 – 16. Index S&P 500 s PE kolem 21. Menší firmy často nesou určitý valuační diskont, ale ten současný je mimořádně vysoko. Ono PE mezi 15 -16 ale samo o sobě z historického pohledu extrémně nízko není, spíše určitý podprůměr. Russell 2000 se pak obchoduje s PE kolem 22. Což už je spíše horní hranice obvyklého valuačního pásma posledních desetiletí. Růstová část tohoto indexu je přitom vysoko nad ní, hodnotová spíše u průměru.
Před časem jsem tu právě v souvislosti s valuacemi malých firem psal, že o toto aktivum je ve skutečnosti znatelný zájem. Dost velký na to, aby je zvedl k průměrům, či znatelně nad ně (Russell 2000). Od té doby k výrazné změně nedošlo. Jsme přitom v prostředí, kde k nějakému vyloženému obratu na straně fundamentu zatím nedochází. Zajímavý je přitom onen rozdíl mezi Russellem a SPX. Druhý index by měl zahrnovat i akcie, které metodologie Russellu považuje už za středně velké. A pak i ty, které zase Russell považuje za „mikro“. V posledních dvaceti letech bylo přitom běžné, že Russell 2000 se obchodoval s valuačními prémiemi k S&P 400, ale ty jsou nyní extrémní (i když krátce po roce 2000 to platilo ještě více).