Artus: Pokles kupní síly domácností? Francouzská realita je jiná

Hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis Patrick Artus si všímá toho, že se v jeho zemi stále více diskutuje o ztrátě kupní síly domácností. Nejde jistě o jev, který by byl omezen na Francii, a proto může být zajímavé, k čemu ekonom v této oblasti dospěl. Tvrdí totiž, že za obecným vnímáním týkajícím se poklesu kupní síly jsou ve skutečnosti tři rozdílné problémy a každý z nich má své specifické řešení a příčiny.

Třemi tématy, která se spojují v pokles kupní síly, jsou podle Artuse ve Francii vývoj mezd v nejnižší příjmové skupině, posun směrem k obnovitelným energiím, s tím související růst cen energií a v neposlední řadě růst cen bydlení a nákladů s ním spojených. Ekonom ale v první řadě poukazuje na to, že podle průzkumů se asi 57 % Francouzů domnívá, že během posledních pěti let jejich kupní síla klesla. Což ale odporuje datům, protože reálné disponibilní příjmy, které berou v úvahu i růst cen energií, bydlení a dalších položek ve skutečnosti rostly, viz graf:


Ohledně kupní síly u lidí s nízkými příjmy Artus píše, že prostor pro zvýšení jejich mezd je omezený. Jednak proto, že ve Franci růst mezd dlouhodobě převyšuje zvyšování produktivity, a také proto, že míra přerozdělení příjmů leží v této zemi již nyní vysoko. V neposlední řadě je otázkou, co by se stalo s pracovními místy, kdyby přes uvedené překážky přece jen došlo ke zvýšení mezd u lidí s nejnižšími příjmy. Jejich pracovní místa totiž obvykle patří mezi ta, která jsou na růst mezd nejcitlivější.

Ohledně energetické transformace ekonom míní, že bezpochyby povede k vyšším cenám energií, a to opět dolehne nejvíce na domácnosti s nižšími příjmy. Řešením podle Artuse může být vládní podpora cíleně namířená právě k této části společnosti například ve formě vládních šeků na motorová paliva. Tento dodatečný vládní výdaj by ovšem neměl být financován dalšími dluhy, ale zvýšením daní. A jelikož tu v principu jde o transfery směrem k chudší části společnosti, pravděpodobně by došlo ke zvýšení daní z kapitálu.

Významným důvodem za (vnímanou) ztrátou kupní síly pak je vývoj nákladů spojených s bydlením. Ty podle následujícího grafu ve Francii v poměru k celkové spotřebě domácností v posledních letech skutečně znatelně vzrostly:


Příčina tohoto vývoje je podle Artuse dvojí. Na jedné straně stojí nízké sazby a náklady hypoték ve spojení s likviditou dodávanou na trhy centrálními bankami. K tomu se ale přidává nabídková strana realitního trhu, protože podle Artuse je ve Francii nedostatečná výstavba nových domů. Konkrétně ekonom tvrdí, že na uspokojení poptávky by jich ročně muselo být dokončeno asi o 100 tisíc více, než je tomu nyní.

Případné řešení pak vyplývá z příčin: Vláda nemá možnost ovlivnit politiku centrální banky, ale může případnými daňovými změnami snižovat míru spekulační aktivity na realitním trhu. A hlavně může přispět k tomu, aby vzrostla výstavba domů, a to změnami v oblasti územního plánování a souvisejícími zákony a vyhláškami.

Zdroj: Natixis