Podnikatelská aktivita v eurozóně se v listopadu překvapivě zlepšila, její růst zrychlil více, než se čekalo. Spotřebitelé si příliš nevšímali dopadů další vlny koronavirové infekce a s tím souvisejících omezení, aktivitu ale ovlivňoval pokračující růst cen. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedla organizace IHS Markit. Aktivita se zlepšila jak v Německu, tak ve Francii, což jsou v eurozóně největší ekonomiky.
Souhrnný index nákupních manažerů, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, za eurozónu v listopadu vystoupil na 55,8 bodu. V říjnu byl po zpřesnění dat na 54,2 bodu, zatímco předběžná zpráva uváděla hodnotu o desetinu bodu vyšší.
Výsledek překonal veškerá očekávání analytiků v anketě agentury Reuters. Ti naopak čekali oslabení aktivity a v průměru počítali s poklesem souhrnného indexu na 53,2 bodu. Hranice 50 bodů je předělem mezi růstem a poklesem - cokoliv pod 50 bodů znamená pokles aktivity.
Dílčí index aktivity ve službách, které jsou v eurozóně dominantním sektorem, vystoupil na 56,6 z říjnové hodnoty 54,6 bodu. Dílčí index pro zpracovatelský sektor pak vzrostl na 58,6 z předchozích 58,3 bodu. Tuto část ekonomiky pandemie zasáhla výrazně méně než sektor služeb.
"Silnější expanze podnikatelské aktivity v listopadu překonala očekávání ekonomů, kteří počítali se zpomalením. Je ale nepravděpodobné, že to zabrání, aby růst v eurozóně ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil. Zvlášť v situaci, kdy rostoucí počty nakažených koronavirem patrně v prosinci způsobí další hospodářské potíže," poznamenal hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson.
Potíže v dodavatelských řetězcích vyvolané zejména pandemií a nedostatkem řidičů nákladních aut přispívají k růstu cen, zejména surovin. Index vstupních cen tak vystoupil na 75,9 z předchozích 73,2 bodu. Dostal se tak zdaleka nejvýše od poloviny roku 1998, kdy se s těmito průzkumy začalo.
Souhrnný index aktivity pro Německo v listopadu předběžně vystoupil na dvouměsíční maximum 52,8 z 52 bodů v říjnu. Souhrnný index pro Francii pak vzrostl na 56,3 z říjnových 54,7 bodu.