Inflace v eurozóně v říjnu předčila odhady a vyskočila na 13leté maximum. Dnešní rychlý odhad podle agentury Reuters zřejmě prohloubí měnověpolitickou migrénu Evropské centrální banky, která za poslední rok soustavně podhodnocuje růst spotřebitelských cen. Inflaci pohánějí vyšší ceny energií, zvyšování daní i rostoucí cenové tlaky plynoucí z narušených dodavatelských řetězců, které brzdí průmyslovou výrobu zejména v automobilovém sektoru, ukázala také dnešní data Eurostatu.
Statistický úřad Evropské unie uvedl, že meziroční inflace v 19 zemích sdílejících jednotnou měnu v říjnu vystřelila na 4,1 % ze zářijových 3,4 %. Ekonomové oslovení Reuters očekávali zrychlení jen na 3,7 %.
Údaj o inflaci za říjen vyrovnal úroveň z července 2008, která byla nejvyšší od zahájení sledování dat o harmonizovaném indexu spotřebitelských cen eurozóny v roce 1997.
Samotné ceny energií meziročně vyletěly o 23 %, a zdaleka nejvyšší měrou tak přispěly k vyšší inflaci. V sektoru služeb, který léta vykazoval chudokrevný růst cen, inflace dosáhla 2,1%.
S hodnotou 4,1 % je nyní hlavní index na více než dvojnásobné úrovni ve srovnání s inflačním cílem ECB. Také jádrová inflace, klíčová pro rozhodování ECB, neboť vylučuje volatilní ceny potravin a energií, zrychlila nad cíl centrální banky, když stoupla na 2,1% z 1,9% za září.
V dalších měsících přitom inflace zřejmě dále poroste a teprve v příštím roce by měla začít zvolna zpomalovat, až z čísel vypadnou některé technické jednorázové faktory, předpovídají analytici a představitelé ECB.
Všechny ukazatele nicméně naznačují, že inflace bude zvolňovat pomaleji, než se tvůrci měnové politiky dříve domnívali, což zvyšuje riziko, že se vysoké ceny, jakkoli dočasné, ukotví ve mzdách a cenových strukturách firem.
Nakonec i prezidentka ECB Christine Lagardeová po čtvrtečním měnovém zasedání zvolila obezřetnější tón, když varovala, že poruchy na straně dodavatelů potrvají déle, než se myslelo, a s nimi i vyšší růst spotřebitelských cen a tlak na růst mezd.
Zdroj: Reuters