Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku. Oznámili to dnes ve společném prohlášení americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně. Obě strany se na tom shodly na okraj unijního summitu věnovaného dalšímu společnému postupu vůči ruské invazi na Ukrajině, jehož součástí byla i debata o energetické bezpečnosti Evropy.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové nahradí LNG z USA zkapalněný zemní plyn z Ruska.
Prezident USA Biden k nejnověji oznámeným krokům oznámil, že zvýší národní a energetickou bezpečnost. Dodávky LNG podle něj nebudou vadit klimatickým cílům.
"Tato iniciativa se soustředí na dva hlavní problémy, jedním je pomoci Evropě snížit závislost na ruském plynu, co nejdříve to bude možné, a druhým snížit celkovou evropskou poptávku po plynu," uvedl Biden podle agentury Reuters.
Šéfové států sedmadvacítky se v noci na dnešek neshodli na zákazu dovozu ruských energií, o který usilovaly pobaltské země nebo Polsko, podle nichž nesmí EU platbami za ropu či plyn financovat válku vedenou režimem prezidenta Vladimira Putina. Státy jako Německo či Maďarsko však argumentují ekonomickým dopadem kroku, který by EU připravil zhruba o 40 procent dováženého plynu.
"Američané se nebudou podílet na financování Putinovy brutální neospravedlnitelné války proti ukrajinskému lidu," prohlásil dnes Biden k dřívějšímu americkému rozhodnutí zakázat dovoz energií z Ruska. Připustil přitom, že USA mají jako vývozce energií proti Evropě výhodu a že jí chtějí pomoci k podobné nezávislosti.
Německo může být nezávislé na ruském uhlí už na podzim
Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck dnes oznámil, že Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. Německo se po ruské invazi rozhodlo posílit svou energetickou bezpečnost, která je nyní odkázána na dodávky energetických surovin z Ruska. Habeck v uplynulých dnech nicméně opakovaně varoval, že rychlé odpojení není možné.
Nejrychlejší postup bude podle Habecka v odklonu od ruského uhlí, kde v řádu týdnů očekává snížení závislosti na Rusku z 50 na 25 procent. "Do podzimu bude možné získat na ruském uhlí nezávislost," řekl.
Habeck řekl, že Německo v posilování energetické bezpečnosti postupuje vysokým tempem a že již v polovině roku země sníží závislost na ruské ropě o polovinu. Do konce roku se pak bude snažit stát se takřka nezávislou.
Nejproblematičtější je podle Habecka snižování dovozu ruského plynu, se kterým navíc Německo počítalo jako s přechodovou energetickou surovinou na cestě k obnovitelným zdrojům a k bezuhlíkovému hospodářství. I tak je ale možné zbavit se závislosti na ruském importu do poloviny roku 2024. Ministr uvedl, že je nezbytné zrychlit výstavbu solárních a větrných elektráren, snížit současnou spotřebu, diverzifikovat dovoz a co nejrychleji přejít na energetické využívání vodíku.
Aktuální podíl ruských dodávek plynu do Německa činí podle ministerstva 55 procent, u uhlí je to 50 procent a u ropy 35 procent. V nedávném rozhovoru se stanicí Deutschlandfunk Habeck řekl, že od Německa bylo hloupé, že si vytvořilo silnou závislost na dodávkách zemního plynu z Ruska.
Zdroje: ČTK, Reuters