Summit EU k Ukrajině: Hrozba dalšími sankcemi proti Rusku, podpora uprchlíků i jejich příjemců i nedohoda na embargu na energie

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes nad ránem pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.

Unijní summit ve čtvrtek večer navázal na vrcholné schůzky NATO a skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Mezi unijní lídry zavítal americký prezident Joe Biden, který chtěl svou návštěvou ukázat jednotu Západu vůči Moskvě.

"Rusko vede útoky proti civilnímu obyvatelstvu a míří na civilní objekty včetně nemocnic, zdravotnických zařízení, škol a krytů. Tyto válečné zločiny musí okamžitě přestat. Lidé za ně zodpovědní a jejich spolupachatelé budou pohnáni k odpovědnosti v souladu s mezinárodním právem," shodli se šéfové sedmadvacítky unijních zemí.

Evropský blok již proti Rusku zavedl v koordinaci se západními partnery v čele s USA a Británií čtyři balíky sankcí a zejména lídři pobaltských zemí či Polska mluvili před summitem o dalším přitvrzení, které by zasáhlo pro Moskvu klíčový vývoz ropy či plynu. Skupina států v čele s Německem však byla z ekonomických důvodů proti. Prezidenti a premiéři se nakonec shodli na tom, že je EU připravena "rychle přistoupit k dalším koordinovaným robustním sankcím proti Rusku a Bělorusku, aby účinně překazila ruské možnosti pokračovat v agresi".

Vrcholní politici sedmadvacítky vyzvali všechny země, aby se k sankcím přidaly. Zároveň konstatovali, že se EU zaměří na to, jak překazit obcházení sankcí a odstraní jejich slabá místa.

K evropským lídrům během večera promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vůdci unijních zemí zopakovali své prohlášení z nedávného neformálního summitu ve Versailles a podpořili snahu Ukrajiny o vstup do unie, kýžené podpory rychlého přijímacího procesu se však Kyjev od názorově rozdělených členských států nedočkal.

Jejich vůdci zato slíbili další finanční pomoc strádající zemi a vyzvali Evropskou komisi, aby připravila další návrhy, jak pomoci členským zemím financovat zvládání přílivu uprchlíků. Za měsíc od vypuknutí války odešlo z Ukrajiny na tři miliony lidí, většina z nich do států východního křídla EU.

Summit se také zavázal zajistit, aby na Ukrajinu proudily nepřerušované dodávky elektřiny a plynu. Má k tomu pomoci i nedávná synchronizace ukrajinské rozvodné sítě s tou unijní.

Biden se s EU domluvil na energetické spolupráci a pomoci Ukrajině

Spojené státy a Evropská unie podniknou konkrétní společné kroky ke snížení evropské závislosti na ruských energiích. Poskytnou také další humanitární pomoc napadené Ukrajině a budou dodávat více potravin oblastem světa, které jsou kvůli ruské invazi ohroženy jejich nedostatkem. Shodli se na tom v Bruselu Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve společném prohlášení po Bidenově jednání s evropskými lídry.

Obě strany se podle textu zasadí o to, aby Rusko nemohlo obcházet sankce, které proti režimu prezidenta Vladimira Putina od začátku války koordinovaně zavádějí.

"Jednotně odsuzujeme neospravedlnitelnou a nevyprovokovanou ruskou agresivní válku na Ukrajině. Stojíme solidárně za ukrajinským lidem, který odvážně brání svou vlast a vyzýváme Rusko, aby ukončilo brutální útok na svého souseda," shodli se lídři v prohlášení přijatém po zhruba devadesátiminutové Bidenově debatě s prezidenty a premiéry unijních zemí.

Šéf Bílého domu a von der Leyenová zdůraznili, že obě strany poskytnou další humanitární pomoc Ukrajině i lidem prchajícím před válkou. Novou americkou podporu vyčíslili na miliardu dolarů (22,5 miliardy korun), zatímco ta evropská dosáhne 550 milionů eur (13,5 miliardy korun). USA a EU budou podle nich koordinovat přijímání uprchlíků, z nichž část zamíří i za oceán.

Spojené státy a Evropa také dále rozvinou spolupráci v kybernetické bezpečnosti. Společně například podpoří odolnost Ukrajiny proti kybernetickým útokům, zaměří se ale také na koordinovaný boj proti zneužívání kryptoměn, s jejichž pomocí Rusko obchází západní sankce.

Summit EU prodloužil Michelovi mandát, vrcholné schůzky povede do listopadu 2024

Summit Evropské unie dnes zvolil Charlese Michela předsedou Evropské rady na další dva a půl roku. Oznámila to Rada EU v tiskové zprávě. Unijní vrcholné schůzky tak belgický expremiér povede do konce listopadu 2024. V čele unijního orgánu stojí od prosince 2019.

Liberální politik je v pořadí třetím předsedou Evropské rady od chvíle, kdy EU v roce 2009 tento post vytvořila. Jako první vedl orgán zaštiťující unijní summity další Belgičan Heman Van Rompuy, kterého v roce 2014 vystřídal bývalý předseda polské vlády Donald Tusk.

Úkolem šéfa ER je organizovat unijní summity a hledat na nich shodu mezi lídry členských států. Reprezentuje také EU při jednáních s mimounijními zeměmi.