Podle zpřesněného odhadu klesl hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně vzrostl o 1,7 %. Meziroční růst HDP byl podpořen zejména zahraniční poptávkou a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Naopak výrazně negativní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu domácností.
Zpřesněný odhad potvrdil mezičtvrtletní pokles české ekonomiky ve 3. čtvrtletí. "V tomto ohledu tuzemská ekonomika poklesla o 0,2 %, což je první mezičtvrtletní pokles od 1. čtvrtletí 2021. V letošním roce doposud činil mezičtvrtletní růst 0,6 a 0,4 % v prvním a druhém čtvrtletí," komentuje aktuální čísla Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA.
Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost klesl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,2 % a meziročně vzrostl o 1,7 %. "Vzhledem k tomu, že druhé čtvrtletí minulého roku bylo stále silně ve znamení lockdownů a pandemie, srovnání meziročního růstu ve druhem a třetím čtvrtletí je velmi ovlivněno srovnávací základnou a je tak málo vypovídající," dodává Seidler.
„Na straně poptávky byla ve 3. čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního poklesu HDP domácí poptávka. Snížily se zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Zahraniční poptávka měla pozitivní vliv,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ. "Kromě dob pandemie nezaznamenala tuzemská ekonomika tak výrazný mezičtvrtletní propad spotřeby domácností ve své historii od roku 1996. Doposud nejsilnější pokles činil -1,2 %, což ilustruje, jak citelně spotřeba domácností ve třetím čtvrtletí klesla – propad byl tažen všemi částmi spotřeby zboží (trvanlivé propadly výrazně již v předešlém čtvrtletí), ale i službami," doplňuje ekonom ČBA Seidler.

K meziročnímu růstu HDP (+1,7 %) přispěla tvorba hrubého kapitálu +1,4 p. b. a zahraniční poptávka +3,6 p. b. Výdaje na konečnou spotřebu domácností měly negativní vliv - 3,0 p. b. a výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí - 0,3 p. b. Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 2,4 % a meziročně o 4,4 %. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 3,2 %. Pokles nastal i v meziročním srovnání (-5,9 %), a to v nákupu jak trvanlivých, tak netrvanlivých výrobků. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí klesly mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 1,2 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu mezičtvrtletně klesla o 0,3 %, meziročně vzrostla o 4,6 %. Rostly zejména investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty +9,9 mld. Kč, bylo tak o 6,8 mld. nižší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 4,7 % a meziročně o 10,5 %. Meziroční růst byl ovlivněn hlavně obchodem s elektrickými zařízeními a vývozem motorových vozidel. Dovoz rostl mezičtvrtletně o 2,7 % a meziročně o 6,2 %.

Z hlediska cenového vývoje ve 3. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl meziročně o 9,8 %. Objem mzdových nákladů ve 3. čtvrtletí vzrostl meziročně o 6,4 %. Celková zaměstnanost klesla v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,1 % a meziročně vzrostla o 1,8 %. Počet odpracovaných hodin se mezičtvrtletně nezměnil a meziročně vzrostl o 2,0 %.
"Ačkoli tak zpřesněný odhad na první pohled vypadá lépe než první údaj zveřejněný ČSÚ před měsícem, zveřejněná struktura růstu je spíše negativním překvapením a ukazuje citelný propad spotřeby domácností, která byl nad očekávání i poslední prognózy ČNB," uvádí Seidler. "Tuzemská ekonomika tak sice letos z meziročního pohledu zaznamená růst kolem 2,5 %, v příštích čtvrtletích však bude čelit recesi, která by měla dle současných odhadů trvat 2-3. čtvrtletí. Za celý příští rok by měla tuzemská stagnovat či mírně klesat, je však patrné, že bilance rizik je nepříznivá a nelze tak vyloučit i méně příznivý vývoj, což struktura růstu za letošní 3. čtvrtletí spíše podtrhuje."

"Zveřejněná data o ekonomické aktivitě do značné míry potvrzují hlavní kontury aktuální predikce ČNB, ačkoliv došlo k dílčím odchylkám ve vývoji jednotlivých výdajových složek HDP. Spotřeba domácností, na kterou dopadá hluboký propad reálných příjmů a zhoršený sentiment, poklesla ve třetím čtvrtletí ve srovnání s prognózou výrazněji. Meziroční pokles zaznamenala i spotřeba vládních institucí, přičemž ČNB očekávala její stagnaci," uvedl Král.
Centrální banka předpokládá, že česká ekonomika přejde v závěru roku do meziročního poklesu, ve kterém zůstane několik čtvrtletí. "Toto ochlazení bude důsledkem dramaticky rostoucích životních nákladů, zhoršující se finanční situace domácností i firem, zeslabení zahraniční poptávky a doznívání problémů v globálních řetězcích," sdělil Král.
Firmy podle ČNB v příštím roce kvůli poklesu zahraniční poptávky a zhoršené finanční situaci zastaví investice. Podniky budou kvůli přetrvávajícím problémům v dodavatelských řetězcích nadále nuceny tvořit zásoby.
"V celoročním vyjádření bude v příštím roce výkon české ekonomiky nižší než letos. Kladný příspěvek čistého exportu a oživující spotřeba domácností pak budou hlavními faktory obnoveného hospodářského růstu v roce 2024," uzavřel Král.
Zdroj: ČSÚ, ČBA, ČTK