Veřejné finance skončí letos ve schodku 4,6 procenta HDP, příští rok se deficit sníží na 4,3 procenta HDP. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou dnes novinářům představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Strukturální schodek zůstane přes tři procenta HDP. Ministr chce příští rok představit opatření, která by strukturální schodek od roku 2024 snížila o jedno procento HDP, tedy asi 70 miliard korun.
Podle prognózy ministerstva financí (MF) by se měla letos míra zadlužení Česka zvýšit na 43,9 procenta HDP z loňských 42 procent. V roce 2023 by státní dluh měl vzrůst na 46,1 procenta. MF je tak ve své prognóze pesimističtější než Česká národní banka, která letos očekává míru zadlužení 41,5 procenta HDP a v příštím roce 42 procent.
Podle Stanjury jsou veřejné finance stále zatížené opatřeními přijatými v době pandemie i současnými vládními nástroji na pomoc lidem a firmám postiženým vysokými cenami energií. Po ukončení platnosti těchto opatření by se podle MF mělo saldo veřejných financí začít zlepšovat, v roce 2024 dosáhnout schodku 2,5 procenta HDP a o rok později 2,3 procenta HDP.
Ministr ale upozornil, že i přes zlepšení celkového salda zůstává v prognóze strukturální deficit, tedy výsledek rozpočtu očištěný o vliv hospodářského cyklu, na úrovni tří procent, což dlouhodobě kritizuje Národní rozpočtová rada. "Jsem přesvědčen, že v příštím roce musíme otočit kormidlem a přijít jako vláda s plánem fiskálně restriktivních kroků, které povedou ke snížení tempa zadlužování," řekl.
Podle Stanjury vláda v první polovině příštího roku představí opatření pro snížení strukturálního deficitu od roku 2024. Vycházet bude z návrhů, které kabinetu předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle Stanjury je třeba změnit parametry penzijního systému či zrušit některé daňové výjimky, nechce ale zvyšovat daň z příjmu fyzických osob. Zmínil také potřebu reformy regionálního školství, která by zachovala kvalitu vzdělávacího systému, ale snížila náklady. Naopak za slepou cestu označil debatu o školném na vysokých školách.
V případě penzijního systému se podle Stanjury Česko nemůže vyhnout debatě o zvýšení věku pro odchod do důchodu. Ministr ale zdůraznil, že je třeba, aby vláda na úpravě důchodového systému nalezla shodu alespoň s částí opozice a neopakovala se situace z doby před deseti lety, kdy výměna kabinetu znamenala zrušení připravovaných reforem.
NERV minulý týden vládě předložil soubor 25 návrhů, které by mohly celkově snížit strukturální deficit až o 200 miliard. Mezi návrhy patří zvýšení věku pro odchod do důchodu, zvýšení spotřebních daní, návrat zdanění fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy v roce 2020 nebo slučování malých obcí. Představitelé vlády nechtěli hodnotit jednotlivá opatření, hodlají o nich debatovat v koaličních stranách i v kabinetu.
Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.
MF pro letošní rok zlepšilo odhad inflace, která by měla činit 15 procent, v srpnu přitom úřad předpokládal 16,2 procenta. Naopak pro příští rok se odhad inflace zvýšil na 9,5 procenta z dříve očekávaných 8,8 procenta.
Podle Stanjury bude hospodářská recese zřejmě mírná. "Pokud nepřijde velký externí šok, nehrozí nám žádný prudký propad," řekl. Za hlavní rizika pro hospodářství považuje další vývoj cen energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině a přetrvávající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, které spustila už pandemie covidu-19. Ministr upozornil, že ve střednědobém horizontu lze očekávat snahu o návrat části výroby z Asie do Evropy, což může vést k určitému zdražení produkce.
I přes nástup recese MF neočekává významnější dopad na nezaměstnanost. Podle aktuální prognózy by její míra letos měla dosáhnout průměrné hodnoty 2,5 procenta a v roce 2023 se zvýšit na 3,1 procenta. Stanjura v této souvislosti upozornil, že Česko zůstává na předním místě v Evropské unii co do nízké míry nezaměstnanosti a tuto pozici neohrozilo ani zapojení desítek tisíc uprchlíků z Ukrajiny na trh práce.
Za nejzávažnější problém označil Stanjura inflaci, která táhne dolů spotřebu domácností, a tím i HDP. "Hlavním ekonomickým problémem současnosti je vysoká inflace tažená bezprecedentně vysokými cenami energií. A jakkoli to není populární nahlas říkat, cestou ven rozhodně není umělé pumpování peněz do ekonomiky, které naopak během covidové pandemie současnou inflaci významně podpořilo," řekl.