Již nějaký čas se od sebe odtrhává řada doposud docela vzorně spolupracujících proměnných. Občas na tyto „anomálie“ poukazuji, dnes se v této souvislosti podíváme na zlato. Jemu se tu moc nevěnuji, ale dnes učiním výjimku, i proto, že ona mezera vznikla ve vztahu k výnosům amerických vládních dluhopisů. A to je zase naopak můj kandidát na nejdůležitější proměnnou na globálních finančních trzích.
Jak ukazuje následující graf, až donedávna šla cena žlutého kovu poměrně stejnou cestou, jako reálné výnosy desetiletých vládních dluhopisů. Nejde o věc překvapivou, tato vazba bývá vysvětlována tím, že čím vyšší jsou výnosy, o to větší náklad příležitosti při držení průběžně nic nevynášejícího zlata. A naopak. Jinak řečeno, čím více vynáší dluhopisy, o to více si investoři rozmyslí, zda držet místo nich zlato. Jehož cena tak má tendenci k poklesu (a naopak). Stejný mechanismus by ale měl fungovat i u jiných aktiv, včetně akcií (proto jsou výnosy dluhopisů součástí nákladu kapitálu/požadované návratnosti).
Pointa grafu je v tom, že v posledních čtvrtletích se od sebe reálné výnosy a cena zlata odtrhly – v logice výše uvedeného přestali investoři z nějakého důvodu tolik věnovat pozornost tomu, že atraktivita dluhopisů roste. Pokud by tak naopak činili i nadále, předchozí korelace, neřkuli kauzalita, by implikovala cenu zlata výrazně níže.
Zdroj: X
Druhý dnešní graf pracuje s nominálními výnosy dluhopisů a relativní cenou zlata, měřenou k cenám mědi. Tento poměr sám o době bývá někdy vykreslován jako indikátor stavu globální ekonomiky – vyšší měď ke zlatu by měla být známkou boomu a nízkého rizika a naopak (protože měď je kovem průmyslovým, zlato je v této logice považováno za bezpečný přístav). Samotná fialová křivka by tak již nějaký čas naznačovala globální posun k „risk-off“ režimu.
Zdroj: X
Vývoj fialové křivky by na globální cyklický vývoj docela seděl, mně na něm zaujalo nejvíce to, že nejde tak úplně v souladu se strukturálními tezemi o mědi. Tedy s tezemi o tom, jak prudce bude posilovat cena mědi kvůli energetické transformaci. Možná se tu tedy projevuje zejména cyklus – měď, respektive Dr. Copper, je konec konců považována za významný globální cyklický indikátor. I když pohled na historická data podle mne ukazuje, že se to s jeho vypovídací schopností přehání.
Každopádně, zlato se ve své absolutní i relativní ceně (k mědi) nyní chová neobvykle ve vztahu k reálným i nominálním výnosům dluhopisů. Pokud bychom pak chtěli být hodně kreativní a úvahu s kauzalitami bychom obrátili, dospěli bychom k tomu, že výnosy amerických vládních dluhopisů jsou nyní nepatřičně vysoko (s ohledem na globální růstový a rizikový profil). Pak bych ale čtenáře odkázal na svou sérii úvah o dlouhodobé „rovnovážné“ výši těchto výnosů.