Rozdílné programy a protichůdné sliby stran pravděpodobné budoucí německé vládní koalice - konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - podle ekonomů tlumí naději na skutečný restart německé ekonomiky. Vzhledem k odporu CDU/CSU ke zvyšování daní a odmítání škrtů v sociální oblasti ze strany SPD je pravděpodobné zvyšování deficitů veřejných financí. To ale může narazit na takzvanou dluhovou brzdu, k jejíž změně je potřeba dvoutřetinová ústavní většina, a tedy hlasy Zelených a Levice. Podívejme se na očekávání a sliby a také několik grafů po volbách v Německu, které je největší ekonomikou EU a také hlavním obchodním partnerem České republiky.
Vítěz předčasných voleb do německého Spolkového sněmu, konzervativní unie CDU/CSU, chce vést jednání o koaliční vládě se sociálními demokraty (SPD). Na tiskové konferenci to dnes potvrdil předák CDU/CSU a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Rozhovory chce zahájit v příštích dnech, cílem je vytvořit vládu do Velikonoc. CDU/CSU a SPD mají v 630členném parlamentu 328 křesel.
Takzvaná velká koalice CDU/CSU a SPD se po nedělních volbách ukázala být prakticky jedinou reálnou možností, jak sestavit většinovou vládu. Způsobila to především skutečnost, že se do parlamentu nedostaly dvě menší strany: liberálové z FDP a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Spolupráci s AfD kvůli jejím extremistickým postojům Merz opakovaně vyloučil. Dnes na tiskové konferenci řekl, že výsledek AfD je pro středové demokratické strany "posledním varováním" a že si je vědom, že jeho budoucí vláda musí uspět, aby zabránila nástupu krajní pravice k moci.
"Budoucí koalice se pravděpodobně shodne na zvýšení financí na infrastrukturu. To by bylo dobré pro podniky. Potenciální koaliční strany však mají odlišné názory na mnoho dalších oblastí hospodářské politiky - například na daňovou, sociální a klimatickou politiku. To tlumí vyhlídky na skutečný restart hospodářské politiky, který by byl po pěti letech stagnace naléhavě potřebný," domnívá se ekonomka Franziska Palmasová ze společnosti Capital Economics.
"Ve zkratce, obnova velké koalice by mohla přinést snížení daní pro domácnosti a podniky bez škrtů v sociálních výdajích, stejně jako určitou deregulaci. Reforma důchodového systému se jeví jako velmi nepravděpodobná. Největším problémem bude financování jakýchkoli nových plánů. Připomeňme, že CDU/CSU v kampani představila plány s výraznou absencí financování," napsal v komentáři německý ekonom Carsten Brzeski z banky . Podle studie institutu Ifo v předvolebních plánech CDU/CSU chybělo financování v objemu 87 až 96 miliard eur (2,2 až 2,4 bilionu Kč).
Nejasná je budoucnost takzvané dluhové brzdy, která omezuje deficit na 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je zakotvena v ústavě, k jejíž změně je nutná dvoutřetinová většina ve Spolkovém sněmu. Vítězná CDU/CSU dlouhodobě prosazovala zachování a dodržování tohoto pravidla. "Vždy jsme ale tušili, že CDU/CSU po volbách svůj postoj k dluhové brzdě přehodnotí. S Levicí a Zelenými by nyní v parlamentu dokonce existovala dvoutřetinová většina," dodal Brzeski.
Agentura Reuters na druhé straně upozornila, že Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za krajně pravicovou, a postkomunistická Levice mají dohromady sílu jakékoliv změny ústavy blokovat. "Levice může být otevřená změnám, ale ne těm, které jsou zaměřeny na výdaje na obranu," dodal Reuters.
Lídr vítězné unie Friedrich Merz volá po osamostatnění Evropy tváří v tvář náznakům administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Spojené státy v budoucnu nemusely pomáhat s obranou evropského kontinentu. Trump navíc dlouhodobě volá po tom, aby země NATO zvýšily výdaje na obranu na pět procent HDP, což by v případě Německa rovněž nemuselo být kompatibilní s dluhovou brzdou v aktuální podobě.
K rychlému jednání a nalezení společné vize pro německou ekonomiku politiky vyzval německý svaz automobilového průmyslu VDA. "Tato země si nemůže dovolit zůstat stát na místě. Silný a jednotný hlas Německa v Evropě je stejně nezbytný, jako jsou nezbytné reformy v Německu - a vzhledem k mnoha geopolitickým a hospodářským problémům je nutný co nejdříve," řekla prezidentka svazu Hildegard Müllerová.
Nová vláda by mohla přinést reformy ke snížení byrokracie a vyšší investicím do infrastruktury. "I pokud se ale nové německé vládě podaří zvýšit veřejné investice a prosadit reformy na nabídkové straně ekonomiky, pozitivní impulz do ekonomiky doručí nejdříve v roce 2026," soudí Dominik Rusinko z ČSOB. Pro letošní rok růst německé ekonomiky nečeká.
Němci chtěli změnu a ta teď musí nastat
Vítězství Friedricha Merze a jeho konzervativní unie CDU/CSU v nedělních volbách považuje německý tisk ve svých dnešních komentářích navzdory zisku více než 28 procent hlasů za slabé. Nastávající jednání o příští vládě tak budou pravděpodobně komplikovaná. Listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklání od Evropy. Varují, že slabá Merzova vláda by dále posílila krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) , která ve volbách skončila na druhém místě před sociálními demokraty (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude AfD ještě silnější.
V interaktivní grafice níže se můžete podívat na přesuny voličů mezi volbami 2021 a 2025 - lze proklikat jednotlivé strany nebo zapnout "Vše" pro celkovou mapu přesunu voličů.
Pro Merze však bude sestavení koalice podle FAZ obtížným úkolem. "Nekonečně času na to Německo nemá. Na třetí výročí ruského přepadení (Ukrajiny), kdy americký prezident (Donald Trump) postavil politický svět západu vzhůru nohama, čeká Evropa na to, až bude v Berlíně akceschopná vláda," napsal FAZ. "Němci hlasovali pro změnu kurzu, zejména v migrační a hospodářské politice. Merz bude muset v jakémkoli myslitelném spojenectví dělat kompromisy a tím i škrty ve vlastním programu," upozornil FAZ.
Deník Süddeutsche Zeitung píše o "slabém vítězství" CDU/CSU a dodává, že nejhorší co by se teď mohlo Německu, ale i Evropě stát, by byly "rakouské poměry", tedy zdlouhavé utváření vlády, kdy by Merz musel mnoho měsíců vyjednávat, zatímco socialista Scholz by zůstával v kancléřství.
Němci podle listu dosavadního kancléře zcela jasně odmítli, ale neřekli jasné "ano" jeho vyzývateli. Merzovi se v krátké zimní předvolební kampani nepodařilo nadchnout voliče pro něj nebo nebo nějaký projekt, který by byl spojován s jeho nástupcem do čela vlády. Voliči však neřekli jasně, co si přejí místo předchozí "semaforové" koalice, míní deník. "Hospodářsky nejúspěšnější země kontinentu musí musí co nejrychleji opět zaujmout onu vůdčí roli, bok po boku s Francií, kterou měla za (předchozí kancléřky Angely) Merkelové," napsal Süddeutsche Zeitung.
Infografika níže nabízí detailní pohled na výsledky politických stran v jednotlivých obvodech.
Deník Bild vyzývá vítězné konzervativce k tomu, aby začali co nejdříve pracovat, mimo jiné proto, že "svět se právě obrací vzhůru nohama". Bulvární list také poukazuje na
skutečnost, že téměř 50 procent lidí hlasovalo pro liberálně-konzervativní až krajně pravicové pozice a uspěly síly požadující změny v migrační a hospodářské politice. "Vůle voličů - i když se to někomu nemusí líbit – se nesmí zvrhnout ve svůj opak," napsal Bild. "To znamená, že musí nastat politická změna u migrace a ekonomiky. Jinak se může AfD – jako FPÖ v Rakousku – stát nejsilnější stranou," varuje Bild.
Následující infografika podává silný obraz o přetrvávajícím rozdělení země na západ a východ. I více než tři dekády po revolucí a znovusjednocení země je základní rozdělení CDU/CSU za západě a AfD na východě – kde v okrscích u českých hranic sahá bezmála po 50 % - výmluvné.
"Triumf vypadá jinak než relativní vítězství Friedricha Merze," píše zpravodajský portál T-Online, podle něhož
na Merze čeká "nejtěžší kancléřství v poválečných dějinách". Merz podle portálu musí zemi učinit bojeschopnou, více vyžadovat od občanů, opět nastartovat hospodářství a stát se ústřední postavou nové, silné Evropy, která může uspět i bez USA.
Deník
Handelsblatt píše o obtížném novém začátku. Na příštího kancléře Merze podle něj čeká
pět výzev: Musí se stát "evropským" kancléřem, posílit obranyschopnost Německa, nastartovat obrat ekonomiky, rozvíjet "novou formu pragmatické politiky" a zároveň nesmí vzbuzovat falešné naděje, že politická rozhodnutí v Německu budou přijímána beze sporů a někdy dlouhých debat.
"Efektivní, ale na kompromisech založený krizový management" vlády a stran středu ve Spolkovém sněmu by byl podle listu prospěšný nejen pro blahobyt a bezpečnost země, ale také nejlepší cestou, jak zabránit dalšímu posilování AfD.
Handelsblatt rovněž připomíná vysokou volební účast v nedělních volbách, která dosáhla zhruba 82,5 procent. "Lidé význam těchto voleb pochopili, protože volební účast byla enormně vysoká, což je podivuhodné po dnech, kdy mnozí nevěděli, koho by vůbec měli volit. To je silné znamení pro parlamentní demokracii, která je zvenčí i zevnitř pod masivním tlakem," napsal Handelsblatt.