Německý statistický úřad dnes zveřejnil první odhad hrubého domácího produktu v loňském roce. Po růstu ekonomiky o 1,6 % v roce 2004 zvolnilo loni německé hospodářství tempo růstu na 0,9 %. Tristní výsledek. A nikoli ojedinělý. V posledních pěti letech se výkon německé ekonomiky zvýšil pouze o 3,6 % a horší výsledek ve vyspělém světě nezaznamenala snad žádná ekonomika. Za stejnou dobu například stoupl hrubý domácí produkt v EU-25 o 8,0 %, EMU-12 o 6,5 %, USA o 13,5 % a UK o 12,1 %. Čína stačila zdvihnout svůj výkon dokonce o více než polovinu.
Tři čtvrtiny růstu německé ekonomiky v loňském roce zajistil zahraniční obchod. Vývoz se reálně zvýšil o 6,2 %, dovoz stoupl o 5,0 %. Mírně kladný byl také příspěvek investic a tvorby zásob, naopak spotřeba vlády klesla. Spotřební výdaje domácností loni stagnovaly. Vysvětlením je pokles objemu vyplacených mezd a platů o 0,3 %. Nicméně díky poklesu daňové zátěže, disponibilní důchod domácností více méně stagnoval.
Zaměstnanost v německém hospodářství loni klesla o 0,3 % (121.000 osob) a produktivita práce se tedy zvýšila o 1,2 %. Zajímavé je, že nesnížila jen zaměstnanost, ale i nezaměstnanost (o 37.000 osob). Logicky tedy klesl počet ekonomicky aktivních osob.
Nepříznivý vývoj v Německu zanechal stopy i na české ekonomice. Vývoz z ČR do Německa se loni zvýšil pouze o 0,2 % (podle údajů za leden až listopad), zatímco o rok dříve stoupl o 23 %. Celkový vývoz z ČR přitom loni stoupl o 8,5 %. Podíl vývozu do Německa na celkovém vývozu z ČR tak klesl o dva procentní body na 34 %. Před „nepříliš vydařenou pětiletkou“ přesahoval podíl vývozu do Německa 40 % celkového vývozu z ČR.
Obraz německé ekonomiky v letošním roce se ale opět mírně vyjasňuje. Institut HWWA zvýšil svůj odhad růstu HDP z 1,2 % na 1,4 %. IWH dokonce posunul svou prognózu růstu HDP na 1,7 %, stejně jako DIW a Ifo. Příslibem příznivého vývoje jsou také poslední hodnoty průmyslové výroby, maloobchodních tržeb a „měkkých“ indikátorů jako jsou indikátory důvěry podnikatelů (Ifo), investorů (ZEW) či nákupních manažerů v průmyslu a ve službách.
Z pohledu dlouhodobě udržitelného tempa růstu ale příliš důvodů k jásání stále není. Německá politika se podobně jako její český protějšek musí opírat o křehké kompromisy a do razantních reformních kroků se raději nikdo nepouští. Svázané ruce má i nový kabinet Angely Merkelové. Hospodářskou politiku Německa navíc dále omezuje potřeba vypořádat se s vysokým rozpočtovým schodkem. Ten loni podle metodiky ESA 95 dosáhl 3,5 % HDP a opět tak Německo porušilo limit Paktu stability a růstu.
Naplnění mírného optimismu, který nyní v případě německé ekonomiky převládá, by bylo samozřejmě dobrou zprávou pro české vývozce a jejich subdodavatele. Ke strukturálnímu posunu v podobě plného zapojení do volného trhu EU a zvýšení výrobních a exportních kapacit díky předchozí vlně investiční aktivity by se tak letos mohl přidat příznivý impuls německého hospodářského cyklu. I proto letos počítáme se zrychlením růstu celkového vývozu z ČR, dalším zvýšením přebytku obchodní bilance a udržením svižného tempa růstu české ekonomiky.