Brian Kersmanc z GQG Partners na Bloombergu řekl, že i kdyby byl nyní Horzmuzský průliv plně otevřen, řada těžebních a zpracovatelských kapacit na Blízkém východě byla poničena a bude trvat delší dobu, než se znovu otevřou. Není tak pravděpodobné, že by se ceny ropy vrátily k 60 dolarům za barel, protože tato úroveň odrážela předchozí nabídkové přebytky. Ty ale z trhu zmizely a je tak pravděpodobné usazení cen kolem 80 dolarů za barel. Jaký dopad by tato situace mohla mít na akciové trhy?
Kersmanc si myslí, že některá odvětví na americkém akciovém trhu byla před konfliktem na Blízkém východě „naceněna na dokonalost“. Patří sem i cyklické akcie, u kterých se předpokládalo, že faktory jako deregulace podpoří ekonomický růst. Takže společnosti nebo John Deere se obchodovaly s poměrem cen k ziskům kolem 30, u je PE na 45. A z bank se třeba obchoduje s poměrem tržní ceny akcie k její účetní hodnotě na 2,6. Některé evropské banky se obchodují s tímto poměrem na 1,5 – 2, a to je podle investora všechno známka zmíněného „nacenění na dokonalost“ s tím, že trhy se postupně nastavují na jiný scénář, v němž není vše dokonalé.
Kersmanc připomněl, že tenze na ropných trzích se nepromítají jen do cen a dostupnosti této komodity, ale i do některých dalších. Například do helia, které bylo „vedlejším produktem zpracovatelských aktivit v Kataru“ a kterého je nyní na trhu nedostatek. Představuje přitom jeden z významných vstupů do výroby čipů. Zmínil i zemní plyn, který je významným zdrojem energií v některých zemích, často z jihovýchodní Asie. Jeho současné ceny se tak budou promítat do výrobních nákladů a prodejních cen řady produktů.
Před konfliktem na Blízkém východě se podle experta obchodovaly s určitým diskontem „nudné“ společnosti a sektory, u kterých nebyl takový růstový výhled, jako třeba u technologií. Patřily sem některé utility, sektor zboží běžné spotřeby nebo některé velké farmaceutické společnosti v Evropě. I u nich se ale dal najít lákavý růst, dividendové výnosy a zároveň se tyto akcie neobchodují s absurdními valuacemi. V současném prostředí by přitom mělo jít o zajímavé akcie, na které se upírá pozornost investorů.
K energetice investor uvedl, že dnes může panovat názor, podle kterého by bylo dobré prodávat tento sektor do dalšího růstu cen akcií. Kersmanc si ale myslí, že energetika neprošla jen krátkodobým růstem a nyní by bylo dobré na ni uzavírat zisky. Právě proto, že na trhu s ropou podle něj došlo k eliminaci nadbytečných kapacit a přebytku nabídky a ceny se budou pravděpodobně držet delší dobu výš než před konfliktem. Společnosti jako přitom podle něj byly schopné dosahovat zajímavé ziskovosti i s cenami ropy kolem 60 dolarů za barel. „Představte si, co dokážou s cenami u 80 dolarů… Tyhle akcie jsou extrémně zajímavé.“
Moc optimisticky se ale expert nedívá na technologie a umělou inteligenci. Poukázal na to, že velká část kapitálu financující související investice přichází z Blízkého východu, a to podle něj nyní v souvislosti s konfliktem skončí. Už dnes se objevují známky, že dochází k otáčení tohoto toku kapitálu. K tomu vysoké ceny energií zvedají inflační tlaky a sazby a „to je ta první věc, která ukončuje technologické cykly.“ I to by se mohlo následně projevit tím, že třeba sektor zboží běžné spotřeby „už nebude vypadat tak zle“.
K technologiím expert dodal, že firmy jako stále generují většinu svých příjmů z reklamy, a ta je hodně citlivá na ekonomický cyklus. Pokud by tak kvůli současnému konfliktu došlo k určitému hospodářskému útlumu, bude to mít na tyto společnosti přímý dopad. „K tomu nemusí nutně dojít zítra, ale placeni za toto riziko nejsme.“ Pozitivně se Kersmanc dívá na Indii i přesto, jak se jí konflikt v některých oblastech dotýká. Jedním z důvodů je to, že země má velké zásoby uhlí a také využívá hodně zelené energie. Takže sice importuje hodně ropy, ale z určitého pohledu je vůči jejím cenám více imunní.
Zdroj: Bloomberg