Včera zveřejněná americká inflace za měsíc únor se sice přesně trefila do tržního konsensu, ale to trhu stejně nezabránilo, aby vyprodával dluhopisy na celé čáře. Všichni totiž vědí, že únorová inflace, která mimochodem meziročně stagnovala, je prehistorické číslo, které bude tím březnovým rychle zapomenuto. Cena benzínu v USA se totiž od zahájení konfliktu s Íránem zvýšila o 19 %, což velmi pravděpodobně vytlačí celkovou meziroční inflaci v březnu na hodnotu 3 %. Poslední zprávy z Perského zálivu přitom nejsou vůbec pozitivní, neboť Írán nakladl do Hormuzského zálivu miny a revoluční gardy, které ztratily kontakt s vedením země, začaly vysílat rakety a drony i na zařízení spřátelených zemí. Výsledkem jsou opět rostoucí ceny ropy, jež znovu směřují směrem k magické hranici 100 USD za barel.
Otázkou nyní je, jak s těmito informacemi naloží Fed, který zasedá již příští středu a mimochodem bude publikovat i novou kvartální prognózu. V ní se do značné míry ukáže, jak centrální banka čte aktuální šok a jeho dopad na ekonomiku. O tom, že bude zásadně revidován inflační výhled směrem vzhůru, netřeba pochybovat, otázkou ovšem je, jak to bude s růstem, a především konsensuálním výhledem pro úrokové sazby.
V poslední prognóze centrální bankéři z Fedu indikovali, že nás v tomto roce čeká jedno snížení sazeb, což před začátkem útoků na Írán vypadalo z pohledu trhu jako velmi málo. Nynější ropný šok ovšem očekávání trhu zkorigoval, takže aktuálně se shodujeme s Fedem v názoru na úrokové sazby nejen v tomto roce, ale i v roce příštím (v prosinci 2027 Fed sazby očekává na úrovni 3,1 %).
Je to hodně nebo málo a jak moc se má Fed vůbec zabývat aktuální situací na trhu s ropou? Aktuální vývoj lze poměrně jasně identifikovat jako negativní nabídkový (cenový) šok, přičemž z pohledu centrální banky bude klíčové, nakolik půjde o jednorázovou záležitost a zdali může ovlivnit dlouhodobá inflační očekávání. Pokud američtí centrální bankéři usoudí, že válka v Perském zálivu nevydrží příliš dlouho, tak by i podle doporučení vlastního výzkumu neměli měnovou politikou reagovat. Jinak řečeno, nárůst celkové inflace z titulu růstu ceny ropy by měl být chápán jako tranzitorní a očekávaná trajektorie úrokových sazeb by se neměla měnit.
Naopak, pokud vedení Fedu většinově usoudí, že vyšší ceny benzínu prosáknou i do jádrové inflace a dlouhodobých inflačních očekávání, tak by reakce mohla být mírně jestřábí. Uvidíme tedy příští středu večer, jak si s tím Fed poradí, pravdou ovšem je, že během následujících šesti dní se může v Hormuzském průlivu přihodit spousta věcí.
TRHY
Koruna
Zvýšená volatilita na globálních trzích nechává korunu nadále netečnou v blízkosti úrovně 24,40 EUR/CZK. Přecenění tržního výhledu směrem k vyšším sazbám ČNB bereme prozatím s rezervou, pro korunu jde ale o pozitivní impuls z titulu širšího úrokového diferenciálu. Ostatně i aktuální vyjádření členů bankovní rady (J. Seidler a J. Kubíček) hovoří ve prospěch scénáře „vyčkáme a uvidíme“ – jinak řečeno, růst sazeb zatím na stole není. Situace na Blízkém východě ale zůstává nepřehledná a čím déle bude konflikt trvat, tím výraznější mohou být dopady do cen energií a následně i do inflace a růstu.
Korunový trh bude i dnes sledovat zejména vývoj blízkovýchodního konfliktu. Tuzemská makro čísla tak zůstanou na druhé koleji. I tak bude ale dnes důležité sledovat, jak se dařilo ekonomice (maloobchod, průmysl a stavebnictví) v prvním měsíci letošního roku.
Eurodolar
Zaminování Hormuzského průlivu a zásahy tří lodí ze strany Íránu zcela zastínily zprávy o tom, že země G7 dodají ropu na trh z rezerv, takže její cena se opět vydala na sever. Eurodolar tedy včera víceméně ignoroval výsledek americké únorové inflace a začal sestupovat níže.
Cena ropy zůstává nyní zcela určující proměnnou pro chování (euro)dolaru, přičemž naším modelem odpozorovaná závislost – nabídkový šok, jenž pohne cenou ropy o 10 % vzhůru a posune eurodolar o 0,5 % níže – zdá se stále funguje. Nicméně z pohledu amerického růstu by neměl být přehlédnut výsledek obchodní bilance za leden, který může zásadně přenastavit očekávání pro HDP v 1. čtvrtletí.