Ekonom Noah Smith píše, že se vedou diskuse, kdy dorazí umělá superinteligence. Ale ona tu již je. „Před sto lety by pojem „inteligence“ pravděpodobně zahrnoval oblasti jako naše vlastní rychlost výpočtů a memorování. Pak jsme vynalezli počítače, které si dokázaly zapamatovat a vybavit mnohem více než my a provádět výpočty nekonečně rychleji. Ale těmto schopnostem jsme nechtěli říkat inteligence, protože jsme si uvědomili, že jsou stále velmi omezené. Výraz inteligence jsme používali k označení toho, co stroje stále nedokázaly,“ píše Smith. S tím, že tu nastává znatelný posun.
Stroje dříve nedokázaly plnit úkoly, jako je porovnávání vzorců, logické uvažování, komunikace prostřednictvím přirozeného jazyka a tak dále. „Ve 20. letech 21. století jsme ale vynalezli počítačové systémy, které dovedou vykonávat většinu kognitivních úkolů, které dříve uměli pouze lidé. Dokážou číst, rozumět a mluvit lidským jazykem. Zvládnou rozpoznávat složité vzorce znalostí obsažené v psaném textu a aplikovat tyto vzorce k získání praktických poznatků. Mohou tvořit počítačové programy, protože software je také jen jazyk s formálními pravidly. Ukázalo se, že k tomu všemu počítače skutečně potřebovaly statistické regrese pro pravděpodobnostní identifikaci vzorců a opravdu velký výpočetní výkon,“ píše ekonom. A pokračuje:
To vše neznamená, že umělá inteligence nyní zvládne všechno, co člověk. Stále existují věci, ve kterých jsou lidé lepší. „To ale někdy platí i obráceně v porovnávání lidí a zvířat. Věděli jste například, že šimpanzi jsou lepší než lidé v teorii her a mají lepší pracovní paměť? Můj králík dokáže rozlišovat zvuky mnohem citlivěji než já… Nikdo na světě si ale nemyslí, že nadřazenost šimpanzů a králíků pozorovaná v úzkém souboru kognitivních úkolů znamená, že lidé nejsou inteligentní.“ A většina diskusí kolem tzv „AGI“, tedy obecné umělé inteligence, se týká toho, „kdy umělá inteligence lidi ve všem předčí.“
Smith tvrdí, že „umělá inteligence, tak jak existuje dnes, je již superinteligentní.“ Už nyní „AI dokáže vykonávat mentální úkoly, které žádný člověk nezvládne. Během několika minut přečte celou vědeckou literaturu a extrahuje z ní mnoho základních závěrů a poznatků. Jeden člověk může být expertem v jednom nebo dvou složitých tématech; umělá inteligence může být expertem ve všech najednou. Člověk potřebuje jíst, spát a dělat si přestávky. AI může pracovat neúnavně… To všechno jsou nadlidské kognitivní schopnosti. Jdou daleko, daleko za hranice čehokoli, co dokáže i ten nejchytřejší člověk.“
Podle ekonoma je ale také možné, že se umělá inteligence většině věcí, v nichž byla v roce 2021 horší než lidé, před ně už nedostane. „Lidé jsou prostě neuvěřitelně specializovaní na několik typů kognitivních úkolů – pozorování vzorců z malé skupiny dat, syntézu různých vzorců do „intuice“ a „úsudku“ a sdělování těchto vzorců jazykem. Je možné, že se lidé v těchto oblastech přiblížili dosažitelnému maximu. „To by vysvětlovalo, proč se umělá inteligence za poslední rok výrazně zlepšila v matematice, programování a predikcích, ale proč se základní rozhraní chatbota nezdá být o moc inteligentnější.“
Pokračování v zítřejším Víkendáři.