Poslanecká sněmovna poslala návrh státního rozpočtu pro letošní rok do třetího čtení. Vládní koalice v něm navrhla jen drobné přesuny celkem za jednu miliardu korun, hlavní parametry v čele s deficitem v rozsahu 310 miliard korun zůstaly beze změny. A to platí i pro výdaje na obranu: ty evidentně nejsou – ani v těchto geopoliticky napjatých časech – vládní prioritou.
Letos by se měly výdaje na obranu snížit v poměru k HDP z loňských 2 % na 1,8 %, zatímco původní návrh Fialovy vlády počítal s jejich mírným zvýšením. Nový závazek v rámci zemí NATO přitom činí 3,5 % HDP + 1,5 % HDP souvisejících nevojenských investic do roku 2035. Premiér Andrej Babiš prohlásil, že Česko nenastupuje cestu k tomu, aby zmíněná procenta plnilo, předseda Sněmovny Tomio Okamura pak podotkl, že na obranu nejsou peníze.
Změny kurzu nové vlády si už všímají i Spojené státy. Americký velvyslanec v Česku Nicholas Merrick včera vládě důrazně připomněl její závazek vůči spojencům a upozornil na riziko, že země bude mít nejnižší výdaje v rámci NATO. A je dokonce možné, že budeme vůbec jedinou zemí, která bude obranné výdaje v poměru k HDP snižovat. A to je červený hadr pro amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě tepe evropské státy za jejich černé pasažérství – v tomto týdnu Španělsko, se kterým chce přerušit obchod. Těžko čekat, že v případě Česka udělá výjimku.
To nejpodstatnější ale je, že snižování obranných výdajů není zodpovědným krokem. Nejde ani tak o aktuální konflikt na Blízkém východě. Ten je totiž součástí širšího posunu probíhajícího od roku 2022 směrem ke geopoliticky rozkolísanějšímu a nebezpečnějšímu světu. A také více chaotickému a hůře předvídatelnému. Jednoduše takovému, kde dává smysl investovat do vlastní obrany jakožto veřejného statku. Ano, obrana je nákladná priorita. Důsledky odmítání toho, že se svět změnil, ale mohou být podstatně nákladnější.
TRHY
Koruna
Česká koruna se oslabení z počátku týdne vyvolaném válkou na Blízkém východě stabilizovala a obchoduje se lehce pod hladinou 24,30 EUR/CZK. Krátkodobě dle nás zůstává česká měna zranitelná vzhledem k povaze šoku (geopolitika a energie), zvláště v případě další eskalace. Silné makro fundamenty v kombinaci s přísnou měnovou politikou by ale měly působit jako robustní brzda významnějších ztrát české měny.
Eurodolar
Hlavní determinantou při chování eurodolaru zůstává ropa, což ovšem platí i pro ostatní trhy. Hormuzský průliv se přitom prozatím nepodařilo odšpuntovat, takže cena ropy Brent již přeskočila 85 USD za barel, a prozatím tak i nadále podporuje kurz dolaru. Situace kolem Íránu se přitom nemění, když bombardování ze strany USA a Izraele pokračuje, přičemž i Čína by již ráda dostala tankery se svojí ropou z průlivu (Čína odebírá od Íránu 11 %).
Jestliže situace okolo Íránu bude stále primárně určovat dění na trhu, tak odpoledne vstoupí do hry i důležitá americká data, kterými budou únorové statistiky z trhu práce. Podle našich odhadů by přírůstek nových pracovních míst měl být celkem solidní, což by dolaru mohlo teoreticky pomoct.
Zlotý
Včerejší tisková konference prezidenta NBP Glapińského jasnou odpověď na to, zdali cyklus snižování sazeb skončil, nedala. Podle šéfa NBP ale bylo silně zdůrazněno, že geopolitická eskalace (konflikt na Blízkém východě) výrazně zhoršila inflační výhled a zvýšila nejistotu.
Další kroky NBP jsou podle Adama Glapińského velmi nejisté a závisí na vývoji situace v příštích 4-8 týdnech (zejména ceny ropy a stabilita v regionu). Trh si to vyložil jako lehce jestřábí posun, ale reakce zlotého byl mírná. Podle našeho názoru za předpokladu, že ceny ropy rychle poklesnou, opravdu může dojít k doladění sazeb NBP na úroveň 3,5 %, ale pokud nikoliv, tak cyklus pravděpodobně letos skončil.