Severomořská ropa Brent včera prožila mimořádně turbulentní obchodování, které snese srovnání jen s covidovým šokem roku 2020, kdy šly ceny dokonce do záporu. Ropa nejprve v panice zdražila až na 119 USD/barel, aby následně po zprávách o možném uvolnění strategických zásob a také po prohlášení prezidenta Trumpa, že válka je „téměř u konce“, spadla až k úrovni 85 USD/barel. Dnes ráno se Brent obchoduje lehce nad 90 USD/barel.
Je válka na Blízkém východě opravdu blízko konce? To je nyní složité odhadovat – Trumpova slova bereme s rezervou a vnímáme je spíše jako pokus uklidnit nejen komoditní, ale i akciové a dluhopisové trhy. Je však možné, že si americký prezident připravuje půdu pro své klasické TACO („Trump always chickens out“), tedy situaci, kdy nakonec ustoupí z agresivní rétoriky a tzv. vyměkne. Tomuto scénáři nahrává rychle zdražující benzín v USA i blížící se listopadové volby do Kongresu.
Pokud ale k ukončení konfliktu v nejbližších týdnech nedojde, hrozí další růst cen ropy. Producenti na Blízkém východě totiž kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu výrazně omezují těžbu a mimo trh tak aktuálně zůstává minimálně 6 milionů barelů denně (asi 6 % globální nabídky). Jen pro představu – jde o největší nabídkový šok v moderní historii, který v absolutním vyjádření překonává i výpadek 4,5 mil. barelů z doby íránské revoluce v roce 1979, která vedla k tzv. druhému ropnému šoku.
Na skokový růst cen ropy včera výrazně reagovaly také tržní úrokové sazby. Jak v případě ECB, tak i ČNB začaly trhy přecenˇovat výhled směrem k vyšším sazbám. Z našeho pohledu však trhy přestřelují, což je pro období zvýšené nervozity typické. Proinflační efekt dražších energií naopak spíše posiluje náš scénář stability sazeb v eurozóně i v Česku, byť přiznáváme, že nejistota ohledně dalšího vývoje zůstává enormní.
Klíčovým neuralgickým bodem globální ekonomiky, který nadále detailně sledujeme, je situace v Hormuzském průlivu. Jeho průchodnost bude rozhodující pro rozsah a délku trvání energetického šoku – a tedy i pro následný dopad do inflace a reakci centrálních bank.
TRHY
Koruna
Česká koruna v reakci na íránský šok oslabila hned první den, od té doby zůstává ve vyčkávacím módu a výrazněji ji nerozohodila ani extrémní volatilita na ropě nebo přecenění tržního výhledu na ČNB (viz úvodník). Tuzemská měna tak setrvává poblíž hladiny 24,40 EUR/CZK a v zásadě ignoruje i přicházející data z české ekonomiky - včera to byla lehce vyšší míra nezaměstnanosti (5,2 % v únoru), než analytici očekávali. Dnes ráno bude k dispozici detailné výsledek únorové inflace, která v meziročním vyjádření poklesla na 1,4 %. Vzhledem k pro-inflačnímu působení zdražujících pohonných hmot ale očekáváme, že již v březnu celková inflace zastaví svůj pokles a naopak mírně vzroste.
Eurodolar
Ačkoliv rétorika amerického prezidenta Trumpa na sebe strhává hlavní mediální pozornost, tak hlavní pro trhy je pohyb tankerů v Hormuzském průlivu který naznačuje, že by se možná našla cesta jak ropu z Perského zálivu dostat. Proto ceny ropy padají. Tankery se teď řadí do řady za sebou, aby po relativně bezpečné trajektorii propluly Hormuzským průlivem, přičemž mají vypnuté tzv. transpondery (AIS – automatický identifikační systém, co normálně vysílá polohu lodi), čímž chtějí minimalizovat riziko, aby je zaměřily Íránské revoluční gardy a napadaly je drony a raketami. Pokud by se skutečně ukázalo, že Írán není v takovém režimu plavby trajekty zasáhnout, tak je to bude opravdu silný medvědí signál jak pro ropu, tak pro dolar.