Americká centrální banka (Fed) ponechala podle očekávání základní úrokovou sazbu v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Pro tuto variantu se vyslovilo 11 guvernérů, proti byl pouze jeden – Stephen Miran, který hlasoval pro snížení o čtvrt procentního bodu. Naopak guvernér Christopher Waller, který se k Miranovi připojil k požadavku na snížení v lednu, tentokrát hlasoval pro ponechání sazeb na stávající úrovni.
Výbor ve svém prohlášení po zasedání změnil svůj pohled na ekonomiku jen mírně: letos očekává růst HDP o 2,4 procenta, což je oproti prosincové prognóze o 0,1 procentního bodu rychlejší tempo. V roce 2027 má pak ekonomika růst o 2,3 procenta což je o 0,3 procentního bodu více než v předchozí projekci.
Výhled pro inflaci za celý rok 2026 výbor zvýšil z prosincového odhadu 2,4 procenta na 2,7 procenta. Míru nezaměstnanosti ponechal na stejné úrovni 4,4 procenta.
K válce na Blízkém východě Fed uvedl, že dopady konfliktu jsou nejisté. Na následné tiskové konferenci pak předseda centrální banky Jerome Powell uvedl: "Americká ekonomika si vede docela dobře. Jen nevíme, jaké to bude mít dopady, nikdo to vlastně neví... Ekonomický efekt by mohl být větší, mohl by být menší, mohl by být mnohem menší nebo mnohem větší. Prostě nevíme."
Powell dále podotkl, že pokrok v inflaci zatím není tak rychlý, jak si Fed původně představoval. „Mělo by to přijít (snížení inflace), jakmile uvidíme zhruba v polovině roku pokrok v oblasti cel… až jednorázové zvýšení cen kvůli clům odezní a vliv cel na inflaci začne klesat," řekl.
Ačkoliv Fed ve svých projekcích počítá s jedním snížením sazeb letos a s jedním v příštím roce, tak Powell varoval, že se to může změnit, pokud inflace zůstane tvrdohlavá. "Odhad úrokových sazeb závisí na výkonu ekonomiky, takže pokud neuvidíme ten pokrok, neuvidíte ani snížení sazeb," oznámil.