V roce 2005 začne vlna vyprchávání patentových práv na originální léky, u nichž kombinovaná hodnota jejich trhů dosahuje mnoha desítek miliard USD. Toto je mimo jiné jedním z hlavních faktorů, které budou ovlivňovat výkony výrobců generických léků nejen v CEE regionu, tj. nejen společností Zentiva, Richter, Egis, Krka, Pliva, atd. Pro posouzení této příležitosti se tato problematika dá rozdělit na dvě základní části. Za prvé jde o poměr efektivního množství léků, které budou k dispozici pro (na originálním výrobci nezávislou) generickou konkurenci - toto zejména jako výslednice obranných strategií a taktik originálních producentů v oblasti patentů a penetrace do generického subodvětví. Za druhé bude rozhodovat intenzita generické konkurence v rámci nově vzniklých trhů - trhů léků, které již nejsou patentově chráněny.
Co se týče druhého bodu, není nepoznaným jevem, že přes výrazný úspěch léku v době jeho patentové ochrany (z pohledu jeho FCF generujícího potenciálu), po jejím vypršení se jeho generické ekvivalenty stanou až ztrátovým podnikáním. Důvodem je intenzita konkurence na novém trhu - dochází k tomu, že onen "blockbuster" přitáhne takové množství generických firem, že je po vypršení své patentové ochrany jeho ekvivalenty neudrží nad break-even bodem. Lze tedy v rámci poměrně konkurenčních generických trhů (v mnoha případech s komoditními rysy) mluvit o jakémsi selhání koordinace - přestřelení množství firem, které tento trh může uživit (jev často typický právě pro cyklické komoditní trhy). Následující schémata a grafy tuto situaci osvětlí.
Předpokládejme, že celková poptávka po léku (a jeho bioekvivalentech) není závislá v relevantním rozmezí na ceně (např. v případě těžkých chronických nemocí tento předpoklad není úplně mimo). Zvýšení počtu jeho dodavatelů po vypršení patentové ochrany vede poté k relativně prudkému poklesu ceny za neměnícího se objemu trhu, jak znázorňuje první graf.
 Zdroj: Patria Finance
|
Není přitom výjimkou, že vstup generické konkurence na trh vede k poklesu ceny daného produktu a ekvivalentů v řádu desítek procent - mimo jiné přímý důsledek tvaru/sklonu oněch pomyslných poptávkových a nabídkových křivek.
Následující grafy pak ukazují jak v obecném případě při zvyšujícím se počtu konkurentů v daném segmentu klesá cena (předpokládáme 5% pokles při vstupu každého dalšího konkurenta, celkový reálný objem se díky nulové cenové elasticitě nemění), druhý graf pak ukazuje následné změny nominální velikosti celého trhu a velikosti tržních podílů v nominální a reálné hodnotě.
 Zdroj: Patria Finance
|
Ono na počátku zmíněné selhání koordinace, kdy se v jednom okamžiku množství firem rozhodne o vstupu na daný trh, tak má na tento z jejich pohledu devastující účinek. Sníží se nominální hodnota celého trhu, klesá jak reálný podíl na trhu jednotlivých firem, který je v nominálním vyjádření umocněn tlakem na ceny.
V reálu je přirozeně situace složitější o skupinu faktorů zahrnujících cenovou politiku jednotlivých firem (včetně jejich schopnosti ustát cenové války), charakteristiku jejich produktu (včetně marketingu a promotion) a diferenciaci (např. síla brandingu na některých trzích) mezi jednotlivými firmami, jejich rozdílnou nákladovou efektivitu (také schopnosti vydržet cenový tlak) a následné schopnosti snižovat ceny/marže, možnou nenulovou elasticitu poptávky po léku (která mírní výše uvedené růstem celého trhu v reálných hodnotách), atd.
Nicméně, uvedené by mělo dostatečně poukazovat na základní rysy jednoho z rizik očekávaného rozletu generických výrobců založeného na expirační vlně očekávané v brzké době. Zejména producenti v rozvojových zemích - Indii a rostoucí měrou i Číny, představují pro tradiční producenty generik zvyšující se hrozbu. Ta je pak umocněna jejich vlastní expanzí kapacit živenou očekáváním, že poměrně tučná léta v minulosti budou nadále pokračovat. Jednou z možných strategických reakcí na tento "rozvojový" tlak je pohyb směrem výše na stupnici produktů s přidanou hodnotou (supergenerika, biogenerika, apod.), toto téma jde ale nad rámec tohoto článku.