Už je to pár dní, co vyšla najevo nepříliš pěkná čísla o americkém HDP za první kvartál. Od té doby však přišla sada čísel z druhého čtvrtletí, která dost korigují pesimistický pohled na americkou ekonomiku. K nim nepochybně patřily v pátek zveřejněné dubnové statistiky z trhu práce i včerejší data za podnikatelskou důvěru (index ISM). V obou případech šlo o pozitivní překvapení, která nenapovídala, že by recese byla nutně za rohem.
Kromě toho je však třeba dívat se i na samotný výsledek HDP prizmatem volatility dvou klíčových položek v posledním období, kterými jsou dovozy a zásoby. Ty v obou případech byly silně ovlivněny snahou firem (a částečně domácnostmi) v předstihu reagovat na vyšší celní sazby. Pokud vezmeme v úvahu tzv. jádrový HDP, což je podobný koncept, jaký používají centrální bankéři u (jádrové) inflace, tak zjistíme, že růst americké ekonomiky nebyl vůbec špatný ani v prvním čtvrtletí tohoto roku. Jádrový HDP jakožto finální prodeje soukromým domácím subjektům (aneb HDP očištěný o zahraniční obchod, zásoby a výdaje vlády) rostl tříprocentním tempem, tedy prakticky stejně jako ve druhé polovině roku 2024.
Neboli tvrdá data z americké ekonomiky nejsou zdaleka tak zlá, což samozřejmě nemusí dávat centrální bance podnět k tomu, aby reagovala nějakým okamžitě holubičím zásahem. Tím se pochopitelně dostáváme ke středečnímu zasedání Fedu, od něhož změnu měnové politiky nečekáme a to přesto, že vývoj na trzích i v ekonomice byl od posledního jednání amerických centrálních bankéřů poměrně divoký (a to zejména pokud jde o situaci na trhu dluhopisů). Fed navíc musí kromě reálné ekonomické aktivity sledovat i druhou nohu svého makroekonomického mandátu, kterým je inflace. A v tomto případě přístup “počkáme a uvidíme” bude od Fedu přirozeně pragmatickou volbou, neboť inflační šok, který se dostaví v souvislosti s vyššími cly, by měl být vidět primárně ve druhém čtvrtletí.
Nárůst inflace vyvolaný vyššími cly však bude významně tlumen poklesem cen energií a primárně benzínu (a navíc dost možná i nižšími cenami některých potravin), což je součást argumentace prezidenta Trumpa, který na Jay Powella naléhá, aby úrokové sazby snížil. Problém je, že Fed a centrální banky obecně mají tendenci ceny energií a potravin v inflaci ignorovat, a tak i kdyby přehlédli drsné verbální ataky ze strany amerického prezidenta, tak s ním věcně nebudou souhlasit. Respektive Powell & spol. by mohli částečně přistoupit na Trumpovu argumentaci za předpokladu, že by klesající ceny energií a potravin vyhodnotili jako symptom negativního poptávkového šoku, a tedy fakticky hrozbu recese. Ale takto Donald Trump a jeho tým ekonomiku nevidí, byť připouští, že chvíli bude hůře.
TRHY
Koruna
Česká koruna se drží v okolí 24,90 EUR/CZK a vyčkává na nové impulsy. Trochu horší start akciových trhů do tohoto týdne ji zatím nerozhodil. Klíčovou událostí tohoto zkráceného týdne bude středeční kombinované zasedání ČNB a Fedu. Předpokládáme však, že rozšířit zisky ze stávajících úrovní bude pro českou měnu již relativně obtížné.
Eurodolar
Dolar včera nepatrně zpevnil, když mu pomohla lepší než očekávaná americká data. Dubnový ISM ve službách v USA dopadl lépe, než se očekávalo, když se hlavní index zlepšil z 50,8 na 51,6 (očekávalo se 50,2). Podrobnosti ukázaly oživení nových zakázek na 52,3 bodu po březnovém poklesu o 1,8 bodu. Sub-index zaměstnanost se snížil, ale jen nepatrně (49,0 ze 46,2). Odvrácenou stranou výše uvedených dat, je fakt, že tzv. placené ceny opět rostly a dílčí ukazatel vzrostl na nejvyšší úroveň od začátku roku 2023 (65,1 bodu).
Dnešní kalendář očekávaných událostí není příliš zajímavý (byť u detailů americké obchodní bilance to tak být nemusí), a tak eurodolar bude zřejmě vyčkávat na zítřejší zasedání Fedu.