V neuvěřitelných sto letech včera odešla legenda centrálního bankovnictví Alan Greenspan. Ekonom, který byl čtyřmi různými americkými prezidenty celkem pětkrát navržen na post šéfa, kde na přelomu dvacátého století strávil dvacet. Jestli centrální banky mohou vděčit nějakému konkrétnímu jménu za svojí faktickou nezávislost, tak je to jméno Alana Greenspana, který v devadesátkách v soubojích s několika prezidenty, získal Fedu respekt jak před politiky, tak veřejností.
Nekrology o Greenspanovi samozřejmě přinášejí různá hodnocení jeho kariéry i historky z finančního světa, které mu na jednu stranu vystavěly neuvěřitelnou popularitu a na straně druhé dost zásadně ničí jeho odkaz s nímž odejde do historie. Ve druhém případě mluvíme samozřejmě o Greenspanově laxnosti k regulaci, která zřejmě spolu přispěla k bublině na americkém trhu nemovitostí a následně k finanční krizi v roce 2008.
Nicméně jestli existuje nějaký aktuální Greenspanův odkaz, který by nás měl zajímat, tak to tehdy byla v polovině 90. let odvážná úvaha, že americká ekonomika vstupuje díky internetu do pozitivního technologického šoku, což vytvoří tlak na pokles jednotkových nákladů, zbrzdí inflaci, a tudíž nebude třeba na s tím související boom reagovat agresivním zvyšováním úrokových sazeb (s cílem ekonomiku ochladit). Díky tomu si americká ekonomika užívala silnou konjunkturu prakticky po celá devadesátá léta.
Podobný majstrštyk by chtěl v čele Fedu zopakovat i právě nastoupivší lídr centrální banky Kevin Warsh, který vidí paralelu v současném nástupu umělé inteligence a tehdejším „objevem“ internetu. Pokud však bude chtít Kevin Warsh prosadit Greespanovu toleranci měnové politiky k pozitivnímu nabídkovému šoku, tak se bude potýkat s jedním zásadním problémem: Kevin Warsh roku 2026 z pohledu postavení centrálního bankéře není ani náhodou Alanem Greenspanem roku 1995. Autorita a reputace Alana Greenspana v čele Fedu v polovině devadesátek byla enormní, a to nejen mezi laickou, ale i odbornou veřejností. I proto byl uvnitř výboru, jenž rozhoduje o oficiálních úrokových sazbách v USA (FOMC), naprosto dominantní figurou, která snadno dokázala získat názory ostatních centrálních bankéřů na svoji stranu. Ničím takovým relativně mladý Kevin Warsh nyní nedisponuje, a tak se mu již brzy může stát, že jeho názor při zasedání FOMC nezvítězí, bude jednoduše přehlasován a instituce, kterou vede, bude provádět měnovou politiku, s níž nesouhlasí. Aneb ocitne se v situaci, která byla za Greenspanova panování uvnitř Fedu naprosto nemyslitelná.
TRHY
Koruna
Česká koruna se obchoduje v těsné blízkosti 24,20 EUR/CZK, kde vyčkává na nové impulsy. Tuzemský makro kalendář je až do pátečního zveřejnění zápisu z posledního zasedání ČNB prázdný. Koruna tak nadále dle nás zůstane v režimu potlačené volatility s žádným výraznějším posunem na jednu či druhou stranu.
Eurodolar
Ani pokračující propad ropy včera nezabránil tomu, aby se kurz eurodolaru znovu sesunul níže. Euru navíc nepomohla ani komunikace ze strany ECB. Prezidentka ECB Christine Lagarde totiž uvedla, že není zapotřebí, aby ECB reagovala silně na válku v Perském zálivu (aneb další zvýšení sazeb možná už opravdu nebude zapotřebí).
V tomto kontextu bude zajímavé, jak dopadnou dnes dopoledne zveřejněné evropské indexy podnikatelských nálad PMI za měsíc červen. Dá se očekávat, že otevření Hormuzského průlivu podnikatelský optimismus v eurozóně vylepší, což by teoreticky mohlo prospět eurodolaru. Ten však trápí příliš silná konjunktura v USA. Takže uvidíme, zdali eventuálně lepší evropská čísla situaci eura nějak zásadně zlepší.
Forint
Silný forint a inflace hluboko pod inflačním cílem umožní maďarské centrální bance dnes odpoledne restartovat cyklus snižování úrokových sazeb. MNB podle nás dnes začne redukcí z 6,25 % na 6,00 %, přičemž cyklus uvolňování měnové politiky bude zvolna pokračovat i ve druhé polovině roku a zřejmě i příští rok. Snížení sazeb by pro forint nemělo být překvapením. S redukcí sazeb trh počítá – dokonce jsou sázky agresivnější, než jak to vidíme my a ostatní analytici.