První srpnový týden je tuzemský makroekonomický kalendář extrémně nabitý. Vedle červnových čísel za maloobchod, průmysl a stavebnictví bude trhy zajímat i výsledek podnikatelské nálady tuzemských průmyslníků (PMI) nebo plnění státního rozpočtu. Hlavním číslem týdne ale bude středeční předběžný odhad inflace za červenec a den poté měnově-politické zasedání ČNB.
Začněme u inflace. Po překvapivém červnovém poklesu na meziročních 1,5 % odhadujeme její mírné zvýšení na 1,6 %. Hlavním důvodem nárůstu jsou dražší pohonné hmoty v souvislosti s opětovnou eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Cenové tlaky bude naopak tlumit nadále silná potravinová deflace. Právě vývoj cen potravin je však hlavní neznámou, která v posledních měsících stojí za opakovanými inflačními překvapeními.
Z pohledu centrální banky je podstatné, že domácí cenové tlaky zůstaly i v červenci silné. Setrvačná zůstává cenová dynamika ve službách, a v souvislosti s napjatým nemovitostním trhem i tržní nájemné a náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné), kde se propisují ceny nových nemovitostí, stavebních prací a materiálů.
Jak na stále silné domácí cenové tlaky zareaguje ve čtvrtek ČNB? Očekáváme, že ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 %. Ve prospěch vyčkávacího přístupu hovoří příchozí data i nedávné komentáře centrálních bankéřů. Ti budou mít k dispozici novou prognózu, která pravděpodobně přinese revizi letošního růstu inflace směrem dolů. Naopak pro příští rok je na stole posun inflace z aktuálních 2,4 % blíže směrem ke třem procentům.
Zajímavé bude také sledovat, jak se nová prognóza vypořádá s výhledem růstu mezd. Ten v prvním čtvrtletí překvapil svižnou meziroční dynamikou 8,1 % a byl jedním z důvodů, proč centrální banka v červnu zvedal sazby. Podle člena bankovní rady Jakuba Seidlera však data kvůli metodickým změnám mohou obsahovat více šumu než obvykle a skutečná dynamika mezd může být nižší.
Pro trhy, které aktuálně počítají minimálně s jedním zvýšením sazeb ČNB do konce roku, bude důležitá i doprovodná komunikace guvernéra Aleše Michla. Ta podle nás zůstane spíše jestřábí, ale bez konkrétního závazku k dalšímu růstu sazeb. Pro další vývoj budou rozhodující nově příchozí data, především inflace a mzdy, stejně jako geopolitický vývoj. Podstatnou roli sehraje i politika hlavních centrálních bank: pokud ECB či Fed zvýší v září sazby, tlak na přísnější měnovou politiku zesílí i v Česku.
TRHY
Koruna
Česká koruna startuje nový týden těsně nad úrovní 24,20 EUR/CZK. Mezi širokou paletou nových dat pro ní bude relevantní zejména předběžný odhad červencové inflace a následné zasedání ČNB. Právě výsledek inflace, resp. výraznější překvapení na jednu, nebo druhou stranou jsou v posledních čtvrtletích hlavní hybnou silou koruny. A v tomto ohledu jsou opakovaně největší neznámou ceny potravin. Pokud by kvůli nim měla inflace opětovně skončit pod odhady trhu, na koruně by pravděpodobně převládly prodejní tendence.
Naopak rozhodnutí o sazbách - jejich stabilita - nebude pro trhy žádným překvapením. Tím by však mohla být prognóza, případně i rétorika guvernéra Michla. Zvláště pokud by se ukázalo, že centrální banka je pevně ukotvena v jestřábím módu a připravuje se na další možné zvýšení úrokových sazeb po konci léta. V takovém případě by naopak mohla zlehka posílit.
Eurodolar
Japonské a americké ministerstvo financí v pátek oznámily společnou koordinovanou intervenci ve prospěch japonského yenu. Ta již dlouho visela ve vzduchu a páteční (dost možná i dnešní ranní) akce srazila kurz USDJPY z úrovně 163,5 na aktuálních 156,5. Dolar tak oslabil i na ostatních měnových párech - tedy i v paritě s eurem. Kromě toho euru pomohl povíkendový propad cen ropy.
Tento týden ovšem bude plný amerických konjukturálních dat, která mohou naznačit, že ekonomika je stále v relativně dobré kondici, což může mít za následek, že dolar bude postupně ztráty mazat. Dnes série odstartuje indikátorem podnikatelského sentimentu v americkém průmyslu (ISM).