Ať se na to podíváme z jakékoliv strany, porovnáme-li výkonnost indexu PX-D - měřícího chování sedmi našich nejlikvidnějších titulů v rámci segmentu SPAD - a výkonnost akcií energetické společnosti ČEZ od začátku roku, za posledních šest měsíců a za poslední rok, vyjde z toho elektrárenský gigant vždy o poměrně velký kus lépe. Pojďme se tedy zamyslet nad tím, co způsobuje tuto relativně vyšší atraktivitu akcie a je-li možné, aby ty samé vlivy přetrvávaly i po další období. Jenom pro ilustraci - od 5.1.2004 přidal index PX-D 15,88 % a ČEZ +21,74 %, od 1.9.2003 posílil PX-D o 23,52 % a ČEZ o 32,02 %, od konce února roku 2003 je PX-D o 60,97 % výše, ČEZ o 93,25 %. Odhlédněme tedy od valuací a složitých výpočtů (nejsem analytik, ale
obchodník) a vezměme si k ruce selský rozum:
- Mediální prezentace firmy. Je nezpochybnitelné, že za poslední řekněme dva roky se mediální obraz společnosti a její vystupování vůči nejenom investorské veřejnosti výrazně změnil. Už se nejedná o státní moloch, zmítaný problémy okolo dostavby jaderné elektrárny Temelín, blokádami rakouských zemědělců na hranicích a žalobami zoufalého amerického právníka Eda Fagana. Firma poskytuje - nebo se alespoň snaží poskytovat - dostačující množství informací a obecně se vůči investorům chová velmi vstřícně. To je trhy vždy vnímáno jako velmi pozitivní signál a jenom zřídka to nevede k růstu ceny.
- Strategická důležitost. V poslední době se poměrně často diskutuje otázka budoucích energetických potřeb globálních ekonomik, dostupnost surovin a náklady na jejich těžbu. Je zcela evidentní, že energie jako takové budou - nebo můžou být - relativně žádanou komoditou. Pokud jakákoliv firma disponuje výrobou, distribucí a přístupem na koncového zákazníka, drží v ruce nezanedbatelnou konkurenční výhodu.
- Strategická důležitost II. Všechno se dá prodat a všechno má svoji cenu. Ve vztahu k předchozímu bodu jsem ale názoru, že jakkoliv velké budou potřeby na financování deficitu státních rozpočtů, každá vláda si hodně dobře promyslí přesun majority v tak strategickém odvětví jako jsou energie mimo svou kontrolu.
- Mezinárodní expanze. Ať se to někomu líbí nebo ne, integrace a expanze vládne světu. Zatím postihuje v tom nejviditelnějším např. bankovní sektor nebo segment automobilek resp. technologií, ostatní odvětví budou nepochybně následovat. Pokud ČEZ uvažuje o expanzi na Slovensko resp. do Bulharska, jde o velmi logický krok, který má opět velmi těsnou návaznost na bod "Strategická důležitost".
- Integrace distribuce. Hauptrefa. Jedna z věcí, která pomohla "nastartovat" poslední vlnu růstu ceny akcie ze stagnace mezi 80-100 korunami až na současné hodnoty. Pro mnoho lidí se může jednat o přehnanou rozpínavost ČEZu, z jeho pohledu se však jedná o maximálně promyšlený a uvážlivý krok. Navíc na tom bude profitovat i stát jako majoritní vlastník akcií.
- Stabilita tržního prostředí. Zde se ani tak nejedná o tržní prostředí ve vztahu k energetice, jako ve vztahu k firmě jako takové. ČEZ není centrem agonie spojené s potenciální privatizací, nehledají se poradci, nezvěřejňují se předběžné nabídky - v krátkosti, neděje se nic, co by mohlo do chování ceny vnést jiné než tržní prvky, ČEZ má prostě prostor dělat to co má a co umí.
- Chování majoritního vlastníka. Zde narážíme na první místo, které má potenciál zatím velmi dobré vyhlídky firmy poněkud přibrzdit. Stalo se skoro naším národním folklórem, že názory státní administrativy mají tendenci ke změně v rámci několika dnů nebo týdnů. To samozřejmě vnáší do jakéhokoliv dlouhodobého a strategického plánování prvek nejistoty, který je obtížné kvantifikovat a ošetřit. Názorové veletoče, často od lidí, kteří by měli táhnout za jeden provaz, jsou velkou neznámou a mohou vést jak k poklesu ceny tak i k oslabení zájmu zahraničních instituciálních investorů, kteří jsou více citlivější na podobné výkyvy ve strategii společnosti.
Je skoro jisté, že jsem v tomto krátkém výčtu na mnoho důvodů a příčin zapomněl. Velmi uvítám především ty negativní, u kterých jsem měl problém je identifikovat … nebo žádné nejsou??
Petr Žabža, Patria Direct
(Pozn.: článek byl poprvé zveřejněn 1.3.2004)