Uplynulých třináct let transformace z direktivní na relativně tržní ekonomiku představuje naučný příklad i z hlediska faktorů působících na spotřebu elektrické energie v daném státě. Jak je vidět v prvním uvedeném grafu, v tomto období jsou co se týče spotřeby elektřiny znatelné dva cykly, první z nich trvající zhruba osm let (polovina pokles, polovina růst), druhý pět let (fáze rozděleny opět zhruba na polovinu).
Zdroj: ERU
Pro detailnější pohled na to, co ovlivňovalo a bude ovlivňovat velikost spotřeby elektřiny (a tržby a zisky společností v tomto odvětví) uveďme také strukturu spotřeby - druhý graf uvedený v tomto článku ukazuje podíl jednotlivých spotřebitelských sektorů na celkové brutto spotřebě elektrické energie v roce 2002. Asi nepřekvapí, že největší část na spotřebě elektrické energie u nás má průmysl, hned za ním už je spotřeba domácností. Nejmenší spotřebu elektřiny má naopak stavebnictví, zemědělství a doprava.
Zdroj: ERU
Graf tak indikuje i hlavní faktory ovlivňující spotřebu elektrické energie u nás, a to jak z hlediska jejích meziročních fluktuací, tak z hlediska celkového trendu. Je pravděpodobné, že první cyklus patrný v prvním grafu souvisí s prvním transformačním nárazem, který znatelně ovlivnil právě první dvě spotřebitelské skupiny - průmysl díky vlně restrukturalizace (jak ve smyslu technologie výroby, tak ve smyslu snížení současné produkce díky přechodu na nové výrobkové řady) a domácnosti díky vývoji jejich (vnímané) ekonomické situace. Postupně se lepšící situace (z hlediska konzumu) byla utnuta restriktivními politikami období roku 1997 (reagujícími na zhoršující se makroekonomickou rovnováhu země), které opět významně působí na obě hlavní skupiny spotřeby elektrické energie, oživení pak nastává v roce 1999.
Poměrně výrazným faktorem ovlivňujícím spotřebu elektrické energie z roku na rok je vývoj teplot během roku. Citlivost na tento faktor (tj. %změna spotřeby elektrické energie/% změna průměrné teploty v létě a zimě) by přitom měla růst s tím, jak roste vybavenost domácností a firem klimatizací a elektrickým topením.
Trend vývoje a tudíž i průměrná spotřeba (její růst) v následujících letech je potom více ovlivněn strukturálními proměnnými – (i) u průmyslu jde zejména o snižování spotřeby elektřiny zvyšováním podílu lehkého průmyslu na úkor těžkého a v rámci obou snižování energetické náročnosti výroby; (ii) pokračující zvyšování podílu služeb na úkor průmyslu a (iii) u spotřeby pak vybavenost domácností elektrickými spotřebiči s tím, jak roste jejich spotřebitelská ekonomická úroveň a tím, jak je odhadován vývoj ceny alternativních paliv.
Na otázku co potáhne spotřebu elektřiny u nás se ale dá odpovědět i jinak – její ceny. Ty budou (doufejme?) reflektovat budoucí (ne)rovnováhu mezi nabídkou elektřiny a poptávkou po ní. Detailněji se z této perspektivy na danou problematiky podíváme v jednom z následujících článků.
Jiří Soustružník