Pro uživatele Patria.cz jsme připravili další novinku – komentáře mezinárodní advokátní kanceláře Weinhold Legal k aktuálním tématům týkajícím se kapitálového trhu a obchodního práva. Advokátní kancelář Weinhold Legal byla založena v roce 1996. Od poloviny roku 2002 spolupracuje Weinhold Legal s poradenskou společností Ernst & Young a je začleněna do celosvětové sítě advokátních kanceláří sdružených do Ernst & Young Law Alliance, ve které působí okolo 2 700 právníků ve více než 50 zemích světa. Bližší informace o advokátní kanceláři Weinhold Legal naleznete ZDE.
Investor, který se rozhodne nabýt do svého portfolia kontrolní balík akcií vybrané společnosti, a často předpokládá, že poté, co se mu podaří vyjednat s protistranou výhodné podmínky nákupu daných akcií a poté, kdy splní veškeré povinnosti uložené obchodním zákoníkem, bude transakce úspěšně ukončena. Také investor však může být nemile překvapen tím, že se do jeho ryze soukromého obchodního ujednání vloží stát a nařídí mu například prodej jiných akcií z jeho portfolia.
Základem pro tento postup státu, resp. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“), je zákon o ochraně hospodářské soutěže. Účelem tohoto zákona je, jak již jeho název sám napovídá, ochrana hospodářské soutěže, tedy tržního prostředí, které díky účinné konkurenci umožňuje podnikům rozvíjet svou účast na trhu a spotřebitelům přináší výhody plynoucí z konkurenčního chování podnikatelů. Jedním ze základních typů jednání, které můžou dle uvedeného zákona vést k narušení hospodářské soutěže, tedy konkurenčního prostředí, je spojení soutěžitelů. Pod tímto pojmem však zákonodárce nevnímá pouze fúze dvou či více právnických osob, ale také např. nabytí podniku nebo jeho části jedním soutěžitelem od jiného soutěžitele, a samozřejmě také nabytí akcií jednoho dříve na trhu samostatného soutěžitele soutěžitelem jiným, kdy na trhu budou i po takovéto transakci všechny zúčastněné subjekty nadále existovat.
Zde si lze položit otázku: „Podléhá skutečně jakékoliv nabytí akcií souhlasu Úřadu?“ Odpověď na tuto otázku je v některých případech velmi jednoduchá, na druhou stranu však může být velmi složitá.
Zákon stanoví dvě základní měřítka pro určení, zda nabytí akcií podléhá jeho povolení. Jednak je důležité, zda nabytí akcií umožní příslušnému soutěžiteli kontrolovat jiného soutěžitele, a je-li tato podmínka naplněna, je pak rozhodné, zda-li jsou u zúčastněných subjektů splněna určitá kritéria obratu za poslední účetní období (celkový celosvětový čistý obrat všech spojovaných soutěžitelů je vyšší než 500 miliard Kč; celkový čistý obrat všech spojovaných soutěžitelů za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 550 milionů Kč a zároveň alespoň dva ze spojovaných soutěžitelů dosáhli za dané období každý čistého obratu nejméně 200 milionů Kč). Při výpočtu obratu však není brán v potaz pouze obrat nabyvatele akcií a cílové společnosti, nýbrž dle současné interpretace příslušných právních předpisů Úřadem, také obrat prodávajícího a všech společností propojených s těmito subjekty, tj. mateřských i dceřinných společností obou účastníků transakce. Povolení Úřadu dle jeho praxe naopak nepodléhá nabytí akcií mezi osobami, které jsou součástí stejné vlastnické struktury, tedy mezi osobami, kterou jsou právně či ekonomicky propojeny a nepůsobí na trhu jako nezávislí soutěžitelé.
Pro případ, že by nabyvatel zanedbal svoji oznamovací povinnost a uskutečnil by spojení bez povolení Úřadu, může být Úřadem velmi citelně sankcionován (pokuta až do výše 10.000.000, -Kč, nebo až do výše 10 % z čistého obratu za poslední kalendářní rok) a můžou mu být Úřadem uložena i další opatření, jako např. prodej určitého balíku nabytých akcií atd. Zejména z těchto důvodů je vhodné i v případě pochybností ohledně naplnění předmětných ekonomických kritérií nabytí akcií Úřadu oznámit, i když toto oznámení je teprve prvním krokem v poměrně komplikovaném správním řízení, jehož výsledky mohou být často poměrně překvapivé.
Stanislav Servus
Weinhold Legal
Důležité upozornění Weinhold Legal