komentář bude doplněn
Schodek na běžném účtu platební bilance se ve 3. čtvrtletí prohloubil na 50,9 mld. Kč (971 mil. USD) především důsledkem výrazného zhoršení obchodní bilance a pokračujícího snížení přebytku bilance služeb.
Finanční účet, jehož přebytek se snížil z 177 mld. Kč ve 2. čtvrtletí na 91,7 mld. Kč, reflektuje skutečnost, že nebyl dokončen žádný privatizační projekt. Ve srovnání s stejným obdobím minulého roku, kdy přebytek finančního účtu činil 18,4 mld. Kč, je však výsledek podstatně příznivější, neboť příliv přímých zahraničních investic dosáhl nečekaně vysoké hodnoty.
Běžnému účtu ve třetím čtvrtletí dominovaly dvě hlavní tendence. Záporné saldo obchodní bilance se prohloubilo na 36,3 mld. Kč z 11,4 mld. Kč v předchozím čtvrtletí a 28,8 mld. Kč ve stejném období loňského roku. Již měsíční data Českého statistického úřadu ukázaly na obrat ve vývoji obchodní bilance. Přes pokračující příznivý vliv zlepšení směnných relací se měsíční schodky v zahraničním obchodu se zbožím propadaly do dvouciferných hodnot. Reálné zhoršení je zřejmé a příčiny jsou jednoznačné - nepříznivá hospodářská situace v EU, negativní dopady nadměrného reálného zhodnocení kurzu koruny a výpadek vývozu způsobený povodněmi. Povodně podpořily také druhou klíčovou tendenci vývoje běžného účtu - snížení přebytku v bilanci služeb. Přebytek v této části běžného účtu klesl na 5,8 mld. Kč z 8,8 mld. Kč o kvartál dříve a 19,3 mld. Kč ve stejném období loňského roku. I zde byl a je patrný vliv hospodářského cyklu v západoevropských ekonomikách. Výpadek příjmů v dopravě a turistickém ruchu v důsledku srpnových záplav negativní vývoj v oblasti zahraničního obchodu se službami dále podpořil. Bilance výnosů skončila s poměrně výrazným schodkem (24,2 mld. Kč), v meziročním srovnání se však téměř nezměnila.
Výrazné prohloubení schodku běžného účtu však nezavdává příčinu k vážným obavám, neboť na druhé straně platební bilance, finančním účtu, stále zůstávají vysoké přebytky. Vysoký přebytek, dokonce druhý nejvyšší od roku 1993, vykázal finanční účet i ve třetím čtvrtletí letošního roku, a to i přesto, že se vládě nepodařilo dokončit žádný privatizační projekt a nepříznivá vnější hospodářská situace naznačovala spíše možnost snížení přílivu kapitálu. Překvapením v této části platební bilance se totiž stal příliv přímých zahraničních investic, jichž do ČR přiteklo 48,9 mld. Kč. Zahraniční investoři, pocházející zejména ze zemí EU, investovali zejména do zpracovatelského průmyslu, rozvoje obchodních řetězců, peněžnictví a obchodu s nemovitostmi. Obdobně významný byl pro vývoj finančního účtu významný pohyb kapitálu v položce ostatní investice, kde byl vykázán příliv kapitálu ve výši 42,6 mld. Kč. Zásluhu na tom mají především tuzemské banky, které ze zahraničí stáhly své krátkodobé vklady. Dalším zdrojem přílivu kapitálu bylo zvýšené čerpání úvěrů v zahraničí firemním sektorem.
Výrazně vyšší přebytek finančního účtu než schodek na běžném účtu by měl vést k tlakům na posilování kurzu koruny, jenže nerovnováhu finančních toků vyrovnávala ČNB intervencemi na devizovém trhu. Její devizové rezervy se tak ve 3. čtvrtletí zvýšily o 37,3 mld. Kč (po očištění o vliv změn devizových kurzů).
Díky dnešním údajům můžeme opět přispět ke skládačce jménem prognóza hrubého domácího produktu. Zatímco informace o zahraničním obchodu se zbožím byly k dispozici již dříve, můžeme zohlednit vliv bilance služeb. Ten bohužel není příliš příznivý. Máme tak k dispozici další indikaci zpomalení hospodářského růstu v třetím kvartálu letošního roku.
Za celý letošní rok očekáváme, že schodek běžného účtu platební bilance dosáhne 138 mld. Kč, což by měla být nejvyšší hodnota za celou novodobou historii České republiky. Poměr schodku běžného účtu k HDP by měl dosáhnout 6,1%, což je úroveň, jež by ještě neměla znepokojovat zahraniční investory ani ratingové agentury, neboť za ním do značné míry stojí faktory spojené s hospodářskými cykly. Navíc letos pokračuje silný příliv kapitálu ve formě přímých zahraničních investic, který dnešní situaci výrazně odlišuje od stavu v roce 1997, kdy vývoj platební bilance přispěl ke vzniku měnové krize. Přebytek finančního účtu by měl dosáhnout zhruba 350 mld. Kč (15,7% HDP).
David Marek