Zakladatel investiční společnosti Bridgewater Associates Ray Dalio rozlišuje zdravé a nezdravé dluhové cykly. Klíčové přitom podle něj je, zda během nich dochází k růstu příjmů, které jsou schopny dluhy splácet. V první části rozhovoru pro Bloomberg k tomu detailněji popisoval svůj pohled na současné dění v ekonomice a na trzích (viz zde), v druhé se věnuje i americké monetární politice a čínskému hodpodářství.
Měla by v současném prostředí americká centrální banka snižovat sazby, nebo by je měla naopak zvedat? Dalio na tuto otázku odpověděl, že má smíšené argumenty pro další pohyb sazeb, protože ekonomiku i trhy považuje za rozdělené. Na jednu stranu je tu třeba nejbohatší část společnosti nebo technologické firmy na akciovém trhu. Tedy oblasti a části ekonomiky, u kterých by se spíše dalo uvažovat o tom, že je třeba monetární politiku utahovat. Jenže zde figuruje i strana druhá. Podle investora by opačným směrem měl Fed kráčet třeba kvůli domácnostem s nižšími příjmy či trhu práce.
Dalio míní, že se lze hodně poučit z vývoje ve třicátých letech. Každý dluhový cyklus je podle něj sice rozdílný, ale zároveň se sobě podobají. „Je to jako dívat se na stále stejný film, pokaždé v něm jsou jen jiné technologie a lidé mají jiné obleky.“ Na otázku týkající se Číny pak odpověděl s tím, jak moc se v posledních desetiletích v této zemi zvýšily příjmy a životní standard. Nyní ale podle něj čínská ekonomika čelí řadě problémů včetně dluhů. „Ty nejtěžší na vyřešení jsou u místních vlád,“ dodal.
Dalio hovořil o tom, že místní vlády v Číně k podpoře lokální produkce a ekonomické aktivity používaly rostoucí dluhy a také prodej půdy. Nejde však o určitelný model, jeho výsledkem jsou mimo jiné neziskové společnosti. Základem přitom nebylo ani dosažení ziskovosti, „vlády šly hlavně po objemu produkce.“ V takovém systému vzniká nadprodukce a je zapotřebí restrukturalizace. V podobné situaci se přitom ve své době nacházelo i Japonsko se svými podniky vyžadujícími strukturální změny, svými místními vládami a vysokými dluhy ve vlastní měně.
Investor připomněl, že Čína vyrábí přibližně 32 % zboží ve světě, což je podle něj více, než produkují Spojené státy, Německo a Japonsko dohromady. Západní trhy se ale nyní čínské produkci uzavírají, a ta se tak ve snaze prodat jej otáčí směrem k rozvíjejícím se trhům. K tomu musí vláda řešit důležitá témata včetně fungování penzijního systému a sociální podpory. Na druhou stranu ale Dalio zmínil i prudký pokrok v inovacích a v nových technologiích, který v této zemi probíhá. „Například u aplikací umělé inteligence jsou dál než Spojené státy.“
Investoval by Dalio raději v Číně než v USA? Na tuto otázku odpověděl negativně a detailně popsal, že jeho alokace se v první řadě odvíjí od velikosti trhů, jednoduchosti převodu peněz z dané země a tak dále. Proto by obecně preferoval USA před Čínou, ale důležité nyní je, že ve Spojených státech je řada trhů „drahá“, zatímco v některých jiných zemí jsou akcie naopak „levné“. To už je ale spíše otázka taktických investičních rozhodnutí. Umělá inteligence pak podle něj bude mít určitě velký dopad, pozornost je ale dobré věnovat i tomu, kde jsou valuace na americkém trhu. Příležitosti přitom podle experta mohou být zejména u platforem, které budou nabízet služby přímo konečným uživatelům AI.
Zdroj: Bloomberg