Americké burzy, několik posledních dní pod tlakem v obavách z možného útoku na Irák, přijaly včerejší informaci, že Irák souhlasí s návratem zbrojních inspektorů poměrně vlažně - hlavní akciové indexy končily obchodování v podstatě beze změny (Dow Jones +0.15%, Nasdaq Composite +0.87%).
Ještě před touto informací byl centrem pozornosti šéf americké centrální banky FED Alan Greenspan, který měl svůj pravidelný projev před americkým Kongresem. Jako obvykle bylo jeho vystoupení velmi "nečitelné," hlavní body se však dají shrnout takto:
* nedávné snížení sazeb by "mělo" pomoci ekonomice
* FED snižoval sazby, protože došel k názoru, že ekonomika se dostala na "tenký led"
* jako hlavní důvod Greenspan citoval především geopolitická rizika a pokles spotřebitelské poptávky
* FED vidí pouze minimální růst investic v rámci korporátního sektoru
* v ekonomice nedošlo k poklesu produktivity
Krátce poté, co byly tyto komentáře publikovány došlo k poměrně prudkému poklesu všech hlavních indexů - trh již dlouho nedostal od Alana Greenspana takto přímou a studenou sprchu. Informace o přijetí rezoluce OSN však tento trend zvrátila a trhy se opět vydaly vzhůru. Obětí se však staly akcie společností, které by z případného ozbrojeného útoku mohly profitovat - ropné společnosti a zbrojní firmy. Cena ropy poklesla na USD25.19, akcie firem jako Exxon Mobil oslabily o 64c na USD33.40 a ChevronTexaco pokleslo o 70c na 466.50.
Bankovní akcie byly ve vleku posledních informací o nejvtěší americké bankovní skupině Citigroup (-USD1.39 na cenu USD35). Zde se opět trh vrací k otázce etiky a cti jednotlivých bank poté co se objevily informace, že CEO Citigroup Sanford Weill "doporučil" analytikovi Jacku Grubmanovi, aby "přehodnotil" svůj postoj a svůj názor na AT&T. To vše v době, kdy S. Weill potřeboval pomoc jednoho z členů představenstva, jenž byl zaměstnancem AT&T.
Petr Žabža