Prezident George W. Bush se dnes pokusí přesvědčit svět na půdě OSN o nutnosti zásahu proti Iráku. Investoři, vždy o krok napřed, se připravují na válku, která by podle odhadů přišla na 80 miliard dolarů, svým specifickým způsobem – kupují dvouleté americké pokladniční poukázky, nakupují zlato, švýcarské franky a ropu. Dolar, který letos oslabil o 10% vůči euru, by mohl v případě válečného konfliktu ubrat dalších 7% ve prospěch eura.
Zásah Spojených států je podle investorů téměř jistý, jde jen o to, zda USA budou bojovat proti terorismu samy nebo v koalici se zbytkem světa. Projev George Bushe je očekáván na 16:30 hodin, prezident by měl hovořit o odzbrojení Iráku a odstranění prezidenta Saddama Husajna. Náklady na válku se odhadují v rozmezí 50-80 mld. USD. Konflikt v Perském zálivu stál 80 mld. dolarů tohoto roku, resp. 60 mld. dolarů v cenách roku 1991. Partneři tehdy naúčtovali Spojeným státům 80% nákladů. Investoři se obávají, že letošní konflikt by zvýšil deficit rozpočtu a utlumil spotřebu domácností a podniků.
Před dvanácti lety dolar oslabil vůči jenu o 15% po deseti týdnech od začátku bojů o Kuvajt. Cena zlata, která minulý týden vyšplhala k 322 USD za troyskou unci, by se v případě války mohla dostat až na 360 až 400 USD/unci, říkají někteří analytici. V roce 1990, když irácká vojska vstoupila na území Kuvajtu, zlato posílilo až na 415,5 USD za unci. Cena ropy by se zvyšovala v souvislosti o ohrožením dodávek této suroviny ze zasaženého regionu. Očekává se případné zvýšení její ceny na 35 dolarů za barel, když v říjnu 1990 vyšplhala cena ropy až na 41,15 USD/barel. Válka by také znamenala odklon od dlouhodobějších a tedy riskantnějších investic ve prospěch investic měně rizikových. Zvýšila by se poptávka po krátkodobých pokladničních poukázkách, jejich cena by rostla a výnos snižoval - rozvíraly by se nůžky mezi výnosem krátkodobých pokladničních poukázek a dlouhodobých dluhopisů.
Trh je přesvědčen, že Bush podnikne „potřebné“ kroky i bez široké podpory ostatních států. V důsledku půjde tedy jen o to, zda veškeré náklady (politické i hospodářské) dopadnou jen na USA nebo na OSN.
(podle Bloomberg)