Běžný účet platební bilance za rok 2000 skončil deficitem 91,4 mld. Kč. Jeho meziroční zhoršení o 37,2 mld. Kč je důsledkem rostoucího schodku obchodní bilance, kde vznikl deficit ve výši 126,8 mld. Kč. Na finančním účtu platební bilance činil příliv kapitálu 129,6 mld. Kč, z toho 70,2 mld. Kč ve 4. čtvrtletí.
V roce 2000 došlo na jedné straně k prohloubení schodku obchodní bilance, na straně druhé však vzrostly přebytky bilance služeb a finančního účtu. Celkem tedy došlo ke zvýšení devizových rezerv o téměř 32 mld. Kč. Tomu odpovídá trend zhodnocování koruny vůči euru, neboť poptávka po koruně na devizovém trhu převyšuje poptávku po cizích měnách.
V rámci běžného účtu byl hlavní hybnou silou schodek obchodní bilance, jež se v porovnání s rokem 1999 prohloubil o více než 60 mld. Kč. K prohloubení schodku obchodní bilance přispěly především dva faktory. Prvním jsou vysoké dovozní ceny nerostných paliv. Druhým faktorem je oživení domácí poptávky. Zejména investiční dovozy dosahovaly až čtyřicetiprocentních meziročních přírůstků.
Zároveň však došlo ke zvýšení přebytku u bilance služeb z 38 mld. Kč v roce 1999 na 54 mld. Kč v roce 2000. Ke zvýšení přebytku bilance služeb významně přispělo zvýšení příjmů z turistiky. ČR se daří těžit ze své geografické polohy, tj. sousedství se zeměmi Evropské unie, relativní kvality služeb a dopravní infrastruktury. Do hry vstupuje ještě jeden faktor. V souvislosti s přílivem zahraničního kapitálu roste poptávka po službách poskytovaných domácími firmami ze strany zahraničních subjektů, což zvyšuje přebytek bilance služeb.
Vývoj finančního účtu ovlivňovaly opět především přímé zahraniční investice. Přestože v loňském roce proběhla pouze jediná významná privatizační akce, prodej podílu v České spořitelně, zvýšily se příliv zahraničního kapitálu ve formě přímých zahraničních investic na 172 mld. Kč. Významnou měrou se na něm podílí investice na zelené louce, jejichž atraktivitu v ČR se podařilo zvýšit pomocí udělování investičních pobídek. ČR se tak opět zařadila na první místa v přílivu zahraničního kapitálu ve středoevropském regionu. V rostoucí míře se začínají do výsledků platební bilance promítat také dodatečné investice reinvestice zisku v české ekonomice již působících zahraničních firem.
Portfoliovým investicím dominoval nákup cenných papírů domácích obchodních bank v zahraniční. Vzhledem k relativně nízkým úrokovým sazbám, omezeným investičním možnostem na domácím trhu a výraznému přebytku likvidity u obchodních bank není snaha hledat vhodné investice v zahraniční překvapivá. Obdobná je situace u finančních derivátů. Domácí investoři často hledají ke svým zahraničním investicím zajišťovací nástroje. Vzhledem k omezené domácí nabídce využívají služeb zahraničních finančních institucí, což generuje schodky v této položce platební bilance. Celkem odteklo z ČR ve formě portfoliových investic a finančních derivátů zhruba 70 mld. Kč.
V rámci ostatních investic došlo k výraznému zlepšení. V roce 1999 byl v této položce vykázán schodek 61 mld. Kč, v loňském roce byl naopak vykázán přebytek ve výši 27 mld. Kč. Na zlepšení bilance ostatních investic se podílel především podnikový sektor. V bankovním sektoru došlo spíše k restrukturalizaci zahraničních aktiv. Tento vývoj patrně souvisel s růstem úrokových sazeb v zahraniční, zatímco domácí úrokové sazby se v průběhu loňského roku příliš neměnily. Pro podniky tak bylo výhodnější vypůjčovat si peníze v ČR, než v zahraniční.
V letošním roce předpokládáme mírné prohloubení schodku obchodní bilance v důsledku rychlejšího ekonomického růstu v ČR a zpomalení růstu zahraniční poptávky. Naopak předpokládáme pokračování příznivého vývoje bilance služeb. Schodek běžného účtu by se tak měl pohybovat mezi 75 až 95 mld. Kč, což představuje zhruba 4 až 4,5% HDP.
Pro vývoj finančního účtu bude důležitá rychlost postupu privatizačních projektů. V blízké době by měly být zprivatizovány Komerční banka, ČEZ (včetně distribučních společností), České radiokomunikace a Český Telecom. Ve všech případech se jedná o mnohamiliardové částky, které významně ovlivní finanční účet platební bilance letos nebo příští rok. Navíc prozatím vše nasvědčuje pokračování přílivu zahraničního kapitálu i v jiných formách. Přebytky finančního účtu by tak měly spolehlivě pokrývat deficity vznikající na běžném účtu. Takový scénář by neměl implikovat hrozbu prudkých výkyvů kurzu koruny.
(David Marek)