(Komentář doplněn)
Index cen průmyslových výrobců se v říjnu nezměnil. Meziroční inflace měřená tímto cenovým indexem klesla na 1,9 procenta ze zářijových 2,4 procenta. Ceny výrobců v průmyslu, zemědělství i službách se v říjnu měnily minimálně a nezavdaly příčinu ke změně očekávání, že ČNB při současné úrovni kurzu koruny nebude pospíchat se změnou úrokových sazeb.
Vývoj cen v průmyslu diktovaly především vnější faktory, ropa a kovy. Ceny rafinérských výrobků a koksu v říjnu klesly o 5,5 procenta, tedy zhruba ve stejném rozsahu jako v září. Ke zlevnění benzínů a nafty přispělo uklidnění situace na trhu s ropou, kde se snížila citlivost na všechna důležitá geopolitická rizika a neobjevily se žádné výrazně negativní informace a stavu zásob ropy a výpadcích v těžbě. Vývoj cen ropných produktů na burze ARA v minulém týdnu a na začátku tohoto týdne ovšem naznačuje, že se prostor ke snížení cen rafinérské produkce v ČR značně zúžil.
V případě cen kovů a kovodělných výrobků se rostoucí trend ještě nezastavil. V říjnu přidaly dalších 0,5 procenta a meziroční inflace zde dosahuje 4,2 procenta. Zvýšení cen kovů a kovových výrobků na LME (London Metal Exchange) dosahuje ovšem ještě výraznějších hodnot.
Z pohledu analýzy zdrojů inflace je důležité, že se zastavil růst „jádrové“ inflace v produkčních cenách, tedy indexu bez zahrnutí cen v potravinářských a rafinérských výrobků a cen v síťových odvětvích (výroba a rozvod, elektřiny, vody a plynu). Inflace měřená tímto indexem klesla na 2,1 procenta ze zářijových 2,5 procenta. Budeme-li považovat index cen průmyslových výrobců za „leading“ indikátor inflace ve spotřebitelských cenách, potom aktuální vývoj naznačuje určité zmírnění inflačních tlaků.