Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Firmy
Všimli si vůbec byrokraté, že jsme v EU?

Všimli si vůbec byrokraté, že jsme v EU?

22.08.2012
Přibližně před čtvrtrokem jsme oslavili osmileté výročí vstupu Česka do EU. Ani za tuto dobu se však nepodařilo odstranit všechny bariéry volného pracovního trhu. Vsadím se například, že vás nejspíš zaskočí povinnost informovat úřad práce, když zaměstnáte člověka z jiného státu EU.

Mnozí z vás, kteří čtete tento článek, máte ve svém pracovním týmu člověka ze zahraničí. Případně ve vaší tuzemské pobočce dočasně pracuje kolega ze zahraniční centrály vašeho chlebodárce. Není to nic neobvyklého, naopak u větších firem jde spíš o pravidlo.

Tušili jste ale, že i když jsou vaši kolegové ze země EU (a mají tak formálně stejné právní postavení jako čeští zaměstnanci), stejně musíte o jejich angažmá písemně informovat krajskou pobočku Úřadu práce, a to nejpozději v den nástupu dotyčného do práce? Stejně tak je nutné dát úředníkům vědět o všech změnách včetně toho, když pracovní poměr kolegy z EU v Česku skončí. Pokud něco z toho, co jsem popsal, zapomenete splnit, připravte si až stotisícovou pokutu.

Odpověď na otázku, proč zákonodárci zarputile trvají na takové byrokracii, mohu dát jen stěží. Zato však z praxe vím, že o zmíněné povinnosti řada tuzemských manažerů a majitelů firem vůbec netuší, a když se o ní dozví, jsou upřímně zaraženi. Vždyť například Slovák, Němec nebo Polák, navíc pokud je v Česku natrvalo usazený, není obecně považován za cizince. Logicky se ptají, jaký přínos tedy naše členství v Unii má, když v praxi se ohledně pracovníků z EU vyžaduje řada administrativních povinností, které se nemusí plnit u českých zaměstnanců.

Ohlášením to nekončí

To ale není vše. Podle zákona také zaměstnavatelé musejí vést o zahraničních pracovnících, které zaměstnávají nebo kteří k nim byli vysláni, evidenci údajů. Například zda jde o muže, nebo o ženu, a jakým nejvyšším dosaženým vzděláním se dotyčný může pyšnit. Tento úřední šiml má podle mého názoru jediný cíl: sběr statistických dat, u kterých je diskutabilní, zda, k čemu a kdo je kdy využije. Jak jinak si vysvětlit potřebu tyto informace sbírat nad rámec toho, co už zaměstnavatelé musejí sdělovat například pro účely sociálního zabezpečení či daní? Údaje o pohlaví zahraničních zaměstnanců a o jejich školních úspěších ale musejí být zjevně nesmírně důležité, když za jejich neposkytnutí opět hrozí stotisícová pokuta.

Jára Cimrman měl jako obvykle pravdu. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co se s tím momentálně dá dělat. Firmám můžu jako právník jen doporučit, aby se povinnostmi řídily, chtějí-li se vyhnout nepříjemné pokutě, ačkoli si o nich mohou myslet své. Nezbývá než doufat, že v rámci slibované reformy volného pohybu pracovních sil v EU, potažmo podnikatelského prostředí v ČR, výhledově padne i tato administrativní komplikace.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Energetické prázdniny 2018 – co nás po nich čeká a nemine

26.07.2018
Klimaticko-energetický balíček 20–20–20, Zimní energetický balíček, Evropská energetická unie, snížení energetické spotřeby o 20%, závazný cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie na 27%, indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 27%, stejně indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 32,5%, soutěžní nabídkové řízení OZE - všechna tato hesla a termíny maně krouží kolem nás již tak dlouho, až se zdá, že nemají žádný skutečný obsah a smysl. Opak je však pravdou – a možná je právě na čase, abychom se pokusili si jejich reálný význam připomenout, abychom měli představu, co nás čeká v „příštím školním roce“.Více
Zdroje