Index spotřebitelských cen v květnu stoupl o 0,4 procenta. Meziroční inflace se snížila 2,4 procenta z dubnových 2,5 procenta. Za zvýšením cenové hladiny v květnu stojí dva faktory: vyšší spotřební daně u tabákových výrobků a dražší pohonné hmoty. Změna spotřebních daní u tabáku se ovšem promítá do inflace pozvolna a v dalších měsících tento faktor ještě bude tlačit na vzestup inflace.
Ceny cigaret by měly po zvýšení sazeb spotřebních daní letos zdražit asi o 15 procent a dopad na index spotřebitelských cen by měl činit 0,6 procentního bodu. Situace se ale zkomplikovala. Po loňské zkušenosti byla omezena možnost vytváření zásob cigaret s původní spotřební daní na 6 týdnů. Vyšší sazby daní platí od začátku března a do inflace by se tedy měly promítnout v květnu. Limity se ovšem týkají celkového množství jednotlivých výrobců. Ti ovšem mohou zásoby přesunout z jedné značky ve prospěch jiné. Philips Morris toho využil ke zvýšení zásob značky Red&White na úkor svých ostatních značek. Ostatní tabákové firmy na to zareagovaly snížením marží u značek v relevantním segmentu trhu s cigaretami. Výsledek je takový, že se dopad vyšších daní na inflaci snížil a odložil. V květnu tabákové výrobky zdražily o 2,6 procenta.
Ropa hýbe inflací všude na světě. Průměrná cena barelu Brentu se v květnu zvýšila na 70,5 dolaru z dubnového průměru 67,6 dolaru. A protože zároveň koruna mírně oslabila k dolaru, zdražení benzínu a nafty bylo prakticky jisté. Cena Naturalu 95 stoupla o 1,30 koruny a přehoupla se přes hranici 30 korun za litr. Nafta zdražila v květnu asi o 60 haléřů.
V nejbližších měsících by měla inflace kolísat kolem úrovně 2,5 procenta. V posledním čtvrtletí by ovšem měla nabrat obrátky a v prosinci by mohla dosáhnout 3,5 procenta. Vývoj inflace a hospodářský růst patrně povedou k dalšímu zvyšování úrokových sazeb v letošním roce. Dalšího utažení opratí měnové politiky se dočkáme možná již v červenci. Nejdříve ale bude nutné vyhodnotit revize hrubého domácího produktu a platební bilance.