Finanční krize, která sužuje Spojené státy, zatím nové země Evropské unie nezasáhla, nicméně je jen otázkou času, kdy se dostaví do baltských zemí a možná i jihovýchodní Evropy. Naopak Česku a Slovensku přímé nebezpečí nehrozí, protože jsou ze všech nových členů EU nejméně odkázány na zahraniční úvěry. Shodli se na tom experti, kteří ve Vídni koncem minulého týdne diskutovali o dopadech americké hypotéční a kreditní krize.
Mezi novými členskými státy EU podle expertů hrozí největší nebezpečí těm, jejichž platební bilance vykazuje hluboký schodek, a musí si tak nadále půjčovat od zahraničních věřitelů. „Nejzranitelnější nepochybně jsou prudce rostoucí baltské země, které se staly obětí vlastního úspěchu – rychlého, až překotného hospodářského růstu,“ prohlásil italský profesor Fabrizio Coricelli z ekonomického výzkumu Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Do hlubokého schodku přes 20 % HDP se propadl běžný účet platební bilance v Lotyšsku a Bulharsku. V Česku naopak loni schodek činil 2,5 % HDP, na Slovensku 5,3 %.
Náchylné k finančně úvěrovým problémům je údajně také Maďarsko, které loni vykázalo ekonomický růst pouhých 1,3 %, a to zejména kvůli drastickým úsporným rozpočtovým škrtům a zvýšením daňové zátěže. Tuto zemi, kterou „dusí“ nejvyšší úrokové sazby v EU, když klíčová sazba MNB činí 7,5 %, by letos mohla jako jediná ve střední Evropě sklouznout do recese, uvedla členka měnové rady Maďarské národní banky Judit Neméniová.
(Zdroj: Hospodářské noviny)