Fed pravděpodobně příští týden na svém zasedání ponechá sazby beze změny, ale podle některých ekonomů je na tom ekonomika kvůli dřívějšímu rozsáhlému snižování úrokových sazeb hůře, píše server CNN.Money.com.
Wall Street si myslí, že Fed s největší pravděpodobností prozatím se snižováním úrokových sazeb skončil. S nastupujícím strachem z inflace se však někteří ekonomové začínají ptát, zda Fed nezašel příliš daleko, když úrokové sazby snížil tak dramaticky a v tak krátké době.
Všeobecně se očekává, že centrální banka ponechá příští týden na svém zasedání svou klíčovou sazbu na 2 %. To by bylo poprvé od minulého září, co by Fed po sedmi sníženích ponechal úrokové sazby beze změny.
Někteří ekonomové se domnívají, že Fed začne zvyšovat sazby již v létě, a to v reakci na rostoucí ceny komodit. Jiní ekonomové si myslí, že zvyšování sazeb je pravděpodobnější spíše na začátku roku 2009.
Velice málo ekonomů však očekává brzké snížení sazeb. Někteří si dokonce myslí, nízké úrokové sazby jsou alespoň částečně zodpovědné za například rychle rostoucí ceny potravin a ropy nebo slabý americký dolar.
Podle některých ekonomů tkví problém v tom, že Fed minulý rok dostatečně nesnížil sazby v reakci na krizi rizikových hypoték, a proto byl následně nucen tyto sazby podstatně snížit v letošním roce.
Fed snížil v září sazbu federálního fondu o půl bodu a v říjnu a prosinci následovalo snížení o pouhého čtvrt bodu. „Kdyby byli bývali tvůrci měnové politiky agresivnější ve čtvrtém čtvrtletí, finanční systém a ekonomika by se nedostala do současné situace a Fed by nemusel reagoval tak agresivním způsobem“, řekl Mark Zandi, ekonomický šéf Moody´s Economy.com.
Fed na svém krizovém zasedání 21. ledna srazil sazby o tři čtvrtiny procentního bodu a o devět dní později je na svém pravidelném zasedání snížil o dalšího půl bodu. V březnu následovalo další snížení o tři čtvrtě procentního bodu a v dubnu snížení o čtvrt procentního bodu.
Podle Lakshmana Achuthana, výkonného ředitele Economic Cycle Research Institute, tato velká snížení otevřela dveře inflačním tlakům, které v posledních měsících zažíváme. Achuthana si také myslí, že Fed nemusel zajít tak daleko, kdyby se v minulém roce se snižováním sazeb neloudal. „Nelze něco dohnat tím, že toho budete dělat víc. Uzdravující efekt nižších sazeb se změnil na jed“, řekl Achuthan.
Někteří ekonomové se však domnívají, že ekonomika je stále dost křehká na to, aby ospravedlnila tak výrazné snížení sazeb. „Domníváme se, že nejhorší část recese ještě přijde. Proto si myslím, že tak velké snížení sazeb Fedem je správné“, řekl David Wyss, hlavní ekonom Standard & Poor's.
Další zastánci politiky Fedu si myslí, že zpomalení ekonomiky nakonec povede ke snížení poptávky po ropě a dalších komoditách, což by vedlo k poklesu cen. Navíc se někteří ekonomové domnívají, že skutečné faktory, které stojí za růstem cen ropy a potravin, leží mimo kontrolu Fedu. „I kdyby byl Fed snížil sazby místo na 2 % na 2,5 %, cenu ropy by to nijak neovlivnilo“, řekl Ethan Harris, hlavní ekonom (25 USD, -1,43%). Dodal, že hlavním viníkem nárůstu ceny ropy není Fed, ale boom celosvětové poptávky po ropě a také skutečnost, že mnoho investorů se snaží svézt na vlně trhu s komoditami.
(CNNMoney.com)
Pozn. Veškeré názory v textu jsou převzaty z uvedeného zdroje a nemusí tudíž nutně odrážet názor Patrie.