Po dnešním zasedání ČNB by mělo být jasněji, jak centrální bankéři reflektují probíhající konflikt na Blízkém východě a dopady šoku do české ekonomiky. Se sazbami se zatím hýbat nebude a pozornost přitáhne zejména aktualizovaná prognóza a vyznění doprovodných komentářů guvernéra Aleše Michla (následně i zápis ze zasedání). Předpokládáme, že nová prognóza vyzní pro-inflačně a bude implikovat viditelný růst sazeb již v tomto roce. Od Michla však čekáme spíše opatrné komentáře, snažící se trochu zmírnit prvotní jestřábí vyznění prognózy připravované sekcí měnovou.
Ta s vysokou pravděpodobností viditelně zvýší odhad inflace pro tento a příští rok. To platí zvlášť po včerejších, oproti našim odhadům, vyšších inflačních číslech. Ke konci roku – i v našem základním scénáři počítajícím s opadnutím napětí v Hormuzském průlivu – zamíří inflace blíže ke 3 % a na začátku roku 2027 ještě výše (aktuální vrcholy rýsujeme v blízkosti 4 %). To by znamenalo celkovou inflaci za rok 2026 mezi 2,3-2,4 % (poslední prognóza ČNB 1,6 %) a za rok 2027 mezi 3,3-3,5 % (poslední prognóza ČNB 2,1 %).
Současně však dojde ke snížení odhadu růstu ekonomiky. To jsme my zatím nemuseli učinit nijak výrazně, a zatím to ani nepředpokládáme, když pro oba roky čekáme růst v blízkosti 2 %. ČNB však měla před startem íránského konfliktu jeden z nejoptimističtější výhledů na trhu, a to 2,9 % pro rok 2026. Ten asi půjde dolů.
Pro vyznění prognózy však bude důležitější vyšší trajektorie inflace než snížení HDP a předpokládáme, že bude ukazovat na rychlejší a výraznější růst sazeb než v zimě. A to i proto, že se posunuly tržní odhady růstu sazeb v eurozóně, na které je prognóza ČNB velmi citlivá. Předpokládáme, že prognóza bude implikovat vrchol cyklu zvyšování sazeb spíše v blízkosti 4,50 %.
Na druhou stranu dobře víme, že co je „psáno v prognóze“ nikdy neznamenalo „copy-paste“ pro rozhodování centrálních bankéřů. Navíc je možné, že se bankovní rada bude snažit upravit implikovanou trajektorii úrokových sazeb expertními zásahy do prognózy nebo doplnit její vyznění přípravou alternativních scénářů. Ať tak, či onak, poslední komentáře poměrně jasně ukazují, že bankovní rada ČNB, včetně více jestřábího křídla, bude chtít určitou dobu preferovat stabilitu sazeb a nevzdává se naděje na to, že celou blízkovýchodní krizi nakonec „vysedí“.
O tom, zda to bude možné, rozhodnou bezesporu nejbližší týdny a síla zejména ropného a energetického šoku. Když se díváme na náš aktualizovaný inflační výhled a měli bychom mu věřit, půjde pro ČNB o čísla pohybující se „na hraně“. O případném růstu sazeb pak kromě jiného rozhodne především struktura inflace a mzdy. Přidají-li se v nejbližších měsících k dražším pohonným hmotám a zvýšené inflaci ve službách i sílící cenové tlaky u ne-energetického zboží (výraznější sekundární inflační tlaky), dostanou centrální bankéři pádný důvod k akci.
TRHY
Koruna
Pokles cen ropy na trzích do blízkosti 100 USD za barel v posledních dnech koruně pomáhal a stejně tak se jí v zásadě včera musela líbit o něco vyšší inflace, která lehce zvyšuje napětí před dnešním zasedáním ČNB.
Předpokládáme, že dnešní zasedání přinese více jestřábí prognózu, ale spíše mírné komentáře centrálních bankéřů (konkrétně guvernéra Michla). To je pro korunu smíšený signál a ve finále pro tržní reakci bude záležet na tom, „jak moc“ bude prognóza přepsána směrem vzhůru a jak přesvědčivě bude guvernér Michl vysvětlovat aktuální pozici bankovní rady.
Eurodolar
Spekulace na možné uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem přivodily prudký propad cen ropy, který reverzně pomohl eurodolaru. Druhým faktorem, který pak včera globálně ublížil dolaru byly spekulace týkající se možných FX intervencí ve prospěch japonského yenu. Naopak pokud jde o americká data (ADP a ISM), tak ta se na včerejší volatilitě podílela jen minimálně.
Eurodolar bude i nadále sledovat trh s ropou, přičemž to samé bude platit i o vystoupeních centrálních bankéřů z Fedu a ECB, kterých dnes bude opravdu hodně. Nicméně trh již může vyhlížet zítřejší americká data z trhu práce (payrolls za duben).
Zlotý
Polská centrální banka včera v souladu s všeobecným očekáváním ponechala úrokové sazby beze změny a zároveň vzala na vědomí zrychlení inflace, které přičítá událostem v zahraničí. Zlotý na rozhodnutí NBP včera nijak zásadně nereagoval, respektive posílil díky poklesu cen ropy.
Pro výhled měnové politiky v Polsku může být důležitější dnešní tisková konference prezidenta NBP Adama Glapinského.