Je léto, čas dovolených a odpočinku. Člověk by se proto rád alespoň na chvíli odpoutal od stresu a zátěže běžných dní a věnoval se něčemu, na co během obvyklé „pracovní“ sezóny nemá čas. Chyba lávky – jakékoliv noviny nebo webový informační server v těchto dnech otevřete, všude na vás vykoukne více či méně katastrofická zpráva o pandemii prasečí chřipky. Tento víkend byl v tomto ohledu extrémní, server iHned predikuje, že se mohou nakazit až dvě miliardy lidí. Podobně alarmujících článků je nyní tolik, že člověk začíná podezírat novináře z tichého kartelu s farmaceutickými firmami. Strach je přeci jenom nejlepší prodejní argument a pod tlakem se lépe jedná. Pojďme se nicméně na současnou situaci podívat suchou řečí čísel a definic, třeba se začne jevit trošku jinak.
Definice a statistika
- Slovíčko pandemie – na rozdíl od současné mediální masáže – nijak nehodnotí potenciální úmrtnost pacientů na danou nákazu. Podle definice WHO pandemie existuje, pokud dojde k současnému naplnění třech podmínek: a) objevila se nová nákaza, b) nákaza infikuje lidi a způsobuje jim závažná onemocnění, c) k přenosu nákazy dochází mezi populací relativně snadno. Podle jiného zdroje nastává pandemie, pokud „je výskyt určitého onemocnění výrazně vyšší než obvykle očekávaný výskyt tohoto onemocnění v závislosti na místě a čase“. Termín „výrazně převyšuje“ se však v různých státech definuje různě a může být závislý na ukazatelích úmrtnosti, počtu nových onemocnění, počtu pracovních neschopností nebo množství prodaných léků. Podle posledních statistik na tuto nákazu zatím zemřelo cca 800 lidí, nikde se však nedozvíte, jaké další zdravotní komplikace daní pacienti měli a zda tato nákaza byla opravdu tím, co jim způsobilo smrt. Nemluvě o tom, že průběh nemoci je u valné většiny mírný a není proto splněna druhá polovina podmínky b).
- Dne 16. července 2009 WHO oznámila, že přestává podávat pravidelný „update“ o počtu případů, vzhledem k rychlosti šíření nákazy a bude dále poskytovat pouze souhrnná čísla za určité období? Proč se statistika zastavila právě nyní, když do 700 se počítat dalo?
- Pokud se podíváte na souhrn příznaků, které se k prasečí chřipce váží, jsou stejné jako u jakékoliv jiné chřipky: horečka, zimnice, únava, nechutenství, kašel, rýma, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, průjem. Vzhledem k tomu, že například ve Velké Británii je doporučováno při těchto příznacích nechodit k lékaři a nechat se diagnostikovat „po telefonu“, jakékoliv statistiky pozbývají i těch posledních známek důvěryhodnosti. V případě prostředí strachu – což vám potvrdí kterýkoliv lékař – si jsou navíc lidé schopni tyto příznaky schopni přivodit psychicky a dopomohou tak nevědomky k „nafouknutí“ statistik.
Srovnání se španělskou chřipkou z roku 1918
Srovnání s pandemií španělské chřipky, která se Evropou prohnala mezi roky 1918-1920 je sice velmi jednoduché a lákavé, jeho relevance však pokulhává. Zejména proto, že:
- tato pandemie propukla v roce 1918, v roce kdy končila I. Světová válka. Populace byly zdecimované krutou válkou, nedostatkem potravin a vitamínů, nemluvě o na tu dobu katastrofálních hygienických návycích. Současná západní populace je na tom v tomto ohledu nepoměrně lépe.
- k přenosu nákazy a zejména k její vysoké nakažlivosti přispěl fakt, že v předmětném období docházelo ke kolosálním přesunům armád, jejich koncentraci v táborech nebo vojenských ubikacích. Analogií současnosti je turistický ruch, lidé si však dávají mnohem větší pozor.
- neexistovala efektivní léčba. Je třeba si uvědomit, že penicilin jako průlomové antibiotikum byl Alexandrem Flemingem vynalezen až v roce 1928, tj. plných 10 let po vypuknutí nákazy. Pokud by byl tento lék k dispozici již tehdy, dopady pandemie by byly mnohem menší. Penicilin sice sám o sobě není na chřipku účinný, dokáže však spolehlivě léčit nemoci, které se k chřipce často družily jako vedlejší komplikace, např. zápal plic.
„Reality check I.“
Podle údajů WHO na prasečí chřipku (sic !) zemřelo zatím cca 800 lidí. Pro porovnání, podívejte se, kolik obětí si letos (zatím) celosvětově vybraly jiné nemoci nebo závislosti (zdroj: www.worldometers.info):
- přenosné nemoci obecně … 7,67mio
- HIV/AIDS … 1,16mio
- Rakovina … 4,32mio
- Malárie … 573,743
- Kouření … 3,81mio
- Alkohol … 1,02mio
- Počet úmrtí při dopravních nehodách … 722 tis.
Akceptuji argument, že letošní rok ještě neskončil a situace na jeho konci může vypadat zcela jinak. I proto je výše uvedená statistika uvedena spíše jako ilustrace toho, kde v současné době OPRAVDU jsou problémy.
„Reality check II.“
- Vakcíny proti „prasečí chřipce“ jsou současně vyvíjeny v laboratořích 5 firem – , GlaxoSmithkline Plc, (2832,5 GBp, -1,58%) Plc, (46,3 EUR, 0,31%) a (54,65 USD, 1,20%). Pouze však již v roce 2008 podal žádost o patent na vakcínu proti kmenu chřipky A-H1N1, který se o cca 6 měsíců později objevil v Mexiku a v USA. Obdivuhodná prozíravost…
- European Medicines Agency „zrychlí“ proces kontroly a povolení vakcín proti prasečí chřipce. To bude kromě jiného znamenat zrychlené testování na menším vzorku populace.
- GlaxoSmithkline Plc již veřejně oznámila, že plánuje výrazně zkrátit testování vakcíny ve snaze zrychlit dodávky vládám, které si ji objednaly. Opět – na něco, co se odjakživa léčilo horkým čajem a týdnem v posteli, jde o nepochopitelný spěch.
- Během posledního výskytu prasečí chřipky v roce 1976 někteří očkovaní pacienti trpěli tzv. Guillan-Barrovým syndromem – poruchou imunity, vedoucí k dočasné nehybnosti těla a v některých případech ke smrti. Podle odhadů byl poměr 1:100,000. Netřeba asi připomínat, že u rychle připravených vakcín bez potřebného testování pravděpodobnost vedlejších účinků dramaticky roste.
- (44,33 USD, 0,20%) by měl podle posledních odhadů na prodeji vakcíny utržit cca 1-1,5 miliardy dolarů.
- GlaxoSmithkline Plc by měl z prodeje vakcíny utržit 1,3 miliardy liber (2,1 miliardy USD).
- Francie si u objednala vakcíny v hodnotě minimálně miliardy dolarů. navíc patří mezi přední dodavatele vakcíny pro Spojené státy.
Výše uvedené nechce žádným způsobem bagatelizovat případná zdravotní rizika. Cílem bylo doplnit něco, co vám konvenční média dávkují jenom po kapkách – objektivní data.
Pokud jste dočetli až sem, sundejte kravaty, mobily nechte v šuplíku a jděte se projít do lesa. Je tam hezky, blahodárně to působí na zdraví a houby prý rostou…
Hezký týden přeji,