Následuje kompletní zápis z jednání bankovní rady ČNB ze dne 6. srpna:
Jednání bylo zahájeno prezentací páté situační zprávy, která obsahuje novou makroekonomickou prognózu. Domácí ekonomický vývoj byl silně ovlivněn nepříznivým vývojem v zahraničí. Inflace ve druhém čtvrtletí pokračovala v poklesu a dostala se pod spodní okraj tolerančního pásma inflačního cíle. Ekonomická aktivita poklesla, na základě nových údajů je tento pokles větší v porovnání s informacemi dostupnými při zpracování předchozí prognózy. Ekonomický útlum se s jistým zpožděním projevuje na trhu práce rostoucí nezaměstnaností a zpomalením růstu mezd. Protiinflační působení ekonomického propadu bylo částečně kompenzováno oslabením měnového kurzu.
Podle nové prognózy bude inflace klesat ještě ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Poté se z nízkých kladných hodnot bude pomalu přibližovat k inflačnímu cíli, ke kterému se dostane na konci roku 2010. Ekonomický pokles dle nové prognózy dosáhl dna ve druhém čtvrtletí letošního roku. Od třetího čtvrtletí začne česká ekonomika vykazovat kladná mezičtvrtletní tempa růstu. Celoroční pokles je nyní odhadován na necelá 4 %, což je více, než uváděla předchozí prognóza. V roce 2010 předpokládá nová prognóza návrat k mírnému růstu. Kurz koruny bude na horizontu prognózy mírně posilovat. S prognózou je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb v letošním roce a jejich postupný růst od druhé poloviny roku 2010.
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskuzi. Bylo opakovaně řečeno, že snížení sazeb je v souladu s novou prognózou. Bankovní rada se shodovala, že ve srovnání s předchozí prognózou jsou rizika menší a lze si je představit spíše na protiinflační straně. Zazněly také názory, že ve srovnání s předchozím jednáním jsou rizika symetričtěji rozložená a že rizika prognózy zahraničního vývoje lze nyní nalézt na proinflační i protiinflační straně.
Bankovní rada diskutovala rizika prognózy. Mezi protiinflační byly zařazeny především uvolněné výrobní kapacity, zhoršující se situace na trhu práce, možnost pomalejšího než očekávaného poklesu kreditní prémie a také posílení kurzu, ke kterému došlo v posledním období. Ke zvažovaným proinflačním rizikům patřil zpožděný dopad předchozího oslabení koruny, rostoucí jednotkové mzdové náklady a možnost korekce cen potravin a komodit, jejichž vývoj může být značně volatilní.
V této souvislosti bankovní rada diskutovala některé otázky související s transmisí měnové politiky. Bylo zvažováno, zda je realistické předpokládat, že se znehodnocení měny odrazí v domácích cenách s větším zpožděním nebo zda je pravděpodobnější, že slabý kurz pouze ztlumil propad cen obchodovatelného zboží. Opakovaně bylo řečeno, že důležitým předpokladem prognózy je postupné přiblížení se tržních krátkodobých sazeb k hladině měnověpolitických sazeb. Bylo uvedeno, že tento předpoklad může být omezen jen pomalu klesající rizikovou prémií. Na druhé straně již dnes lze pozorovat vliv fiskální politiky na dlouhodobé sazby. Bylo též řečeno, že i přes ztíženou měnovou transmisi je snížení měnověpolitických sazeb žádoucí.
Bankovní rada se dále věnovala růstovému výhledu české ekonomiky. Byly diskutovány zdroje růstu, které povedou k oživení růstu HDP. Bankovní rada se shodovala, že prognóza růstového výhledu je spojena s řadou nejistot a že klíčovým faktorem bude rychlost a intenzita zahraničního oživení. Bylo řečeno, že oživení v horizontu prognózy by mělo být v logice nové prognózy taženo investicemi, což je hypotéza, která se potvrdí pouze, dojde-li v zahraničí k robustnějšímu oživení. Několikrát zaznělo, že prognózované oživení je velmi mírné. Proto se domácí ekonomika bude jen pozvolna dostávat na úroveň roku 2008, a tedy není možné očekávat na horizontu prognózy výraznější poptávkově-inflační tlaky. Za další podstatný faktor oživení byla označena role spotřeby. Bylo opakovaně řečeno, že nové údaje o vyšším než očekávaném růstu spotřeby ukazují na stabilizující roli spotřeby a naznačují, že domácnosti kompenzují pokles mezd pomocí transferů a úspor. Zazněly ale také názory, že rostoucí nezaměstnanost a zpožděné dopady propadu HDP na trh práce mohou ještě spotřebu v dalších čtvrtletích negativně ovlivnit.
Vzhledem k velkému vlivu zahraničního vývoje na novou prognózu se bankovní rada zaměřila také na diskusi globální situace. Několikrát bylo řečeno, že prognózy zahraničního vývoje předpokládající relativně rychlý odraz ode dna mohou být příliš optimistické. Mezi faktory, které mohou vést k méně optimistickému výhledu, byla zmíněna existence volných výrobních kapacit, pro které bude třeba najít nové využití, možné dopady fiskální restrikce v těch zemích, které budou ukončovat expanzivní reakci na krizi, a možné restriktivní dopady ukončení využívání nekonvenčních nástrojů měnové politiky ze strany některých centrálních bank. V této souvislosti bylo diskutováno, zda může mít ukončení kvantitativního uvolňování vliv na ceny ropy a dalších komodit. Bylo uvedeno, že může dojít k poklesu těchto cen a že tato možnost je z pohledu prognózy protiinflačním rizikem. Na druhou stranu zazněl názor, že oživení v zahraničí může přijít i rychleji, než předpokládá nová prognóza. V tomto kontextu bylo také uvedeno, že vzhledem k příčinám stávající krize, mezi něž lze zařadit příliš uvolněnou měnovou politiku některých zahraničních centrálních bank, se může v budoucnu změnit pojetí měnové politiky, což by mohlo vést v delším horizontu ke zvýšení zahraničních sazeb.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 1,25 % s účinností od 7.srpna 2009. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu snížit diskontní a lombardní sazbu na 0,25 %, respektive 2,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali guvernér Tůma, viceguvernér Hampl, viceguvernér Singer, vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel Řežábek, vrchní ředitel Tomšík a vrchní ředitelka Zamrazilová.