Ceny českých potravin letos pokračují v jízdě plné překvapení. Společně s nápoji a tabákem v červnu meziročně klesaly o více než 1 %, přičemž samotné potraviny zlevnily o více než 3 %. Právě tento vývoj byl jedním z hlavních důvodů, proč celková inflace zpomalila z 2,1 % na 1,5 %. Pro nás to představovalo důvod k mírnému snížení odhadu inflace pro rok 2026. Z pohledu roku 2027 však nadále zůstáváme spíše pesimističtí. Další zlevňování potravin považujeme za neudržitelné a nízké ceny v letošním roce podle nás pouze vytvářejí prostor pro výraznější meziroční zdražování v roce příštím. Proč?
Za prvé, za letošním poklesem cen stojí především mléčné výrobky, tuky a některé vybrané masné produkty. Jednoznačným premiantem jsou mléko a máslo, kde Česko s určitým zpožděním kopíruje vývoj v Německu a cenové výkyvy navíc často ještě zesiluje. Mléko i máslo totiž bývají v českých obchodech pravidelně součástí slevových akcí. Jejich letošní zlevnění však nemá strukturální charakter. Jde především o důsledek předchozího výrazného růstu cen v letech 2024–2025, na který reagovala vyšší produkce, podpořená zároveň levnějšími krmivy. Nic z toho však není trvalého charakteru.
Za druhé, situaci zásadně mění i stále uzavřený Hormuzský průliv. Inflační šok spojený s Hormuzem by se časem měl promítnout také do cen potravin. Jednak prostřednictvím dražších hnojiv a vyšších nákladů rostlinné výroby, jednak skrze růst cen krmiv, který se následně přenese do cen masa a mléčných výrobků. K tomu je třeba připočíst i ceny plynu a elektřiny, které v posledních týdnech v návaznosti na novou eskalaci konfliktu na Blízkém východě začaly citelně růst. Cena zemního plynu se již pohybuje kolem 60 EUR/MWh. Procesy, jako je pasterace nebo sušení mléka, jsou přitom energeticky náročné a vyžadují dodávky plynu za rozumnou cenu.
I proto v příštím roce předpokládáme růst cen potravin minimálně kolem 4 %, tedy mírně nad historickým průměrem. Pokud k tomu připočteme dražší energie, které letos naopak stále zlevňují, a přetrvávající zvýšenou inflaci ve službách, dostáváme se na začátku příštího roku k celkové inflaci v pásmu 3–4 %. Možná i proto finanční trhy současnou nízkou inflaci v zásadě přehlížejí a poslední eskalace napětí na Blízkém východě je vedla ke zvýšení sázek na další růst úrokových sazeb.
TRHY
Koruna
Česká koruna se drží v blízkosti 24,20 bez sebemenších nových impulsů k obchodování. Silný dolar a drahá ropa ji berou vítr z plachet, na druhé straně ovšem ne natolik, aby se dostala do výraznější defenzivy. Hlavní událostí tohoto týdne pro ni bude čtvrteční zasedání ECB.
Eurodolar
Ropný trh se ocitá ve velmi choulostivé situaci, která může mít potenciálně významné dopady i na ostatní finanční trhy, včetně trhu eurodolarového. Problém, jak dostat ropu z Perského zálivu na světové trhy, se totiž posouvá do zcela jiné roviny. Húsiové podporovaní Íránem se rozhodli zablokovat průliv Báb al-Mandab, vstupní bránu z Rudého moře, kterou Saúdská Arábie využívá k přepravě ropy do světových oceánů.
Podle posledních zpráv již několik tankerů bylo nuceno změnit kurz, protože rejdaři nepovažují plavbu touto úžinou za dostatečně bezpečnou. Ceny ropy proto logicky rostou. Ropa Brent se dnes ráno obchodovala již nad 92 USD za barel. To vytváří tlak na oslabení eura vůči dolaru. Kurz EUR/USD se zatím drží nad hladinou 1,14, avšak pokud by ceny ropy zamířily směrem ke 100 USD za barel, je velmi pravděpodobné, že by se dostal pod tuto úroveň.
Forint
Maďarská centrální banka v souladu s očekáváním včera snížila svou základní úrokovou sazbu z 6,0 % na 5,75 % a vyslala poměrně jasný signál, že uvolňování měnové politiky bude během léta pokračovat. MNB to ve svém komentáři dokonce konkretizovala tím, že o dalším snížení sazeb rozhodne zářijová inflační zpráva. To by mělo implikovat, že na srpnovém zasedání ke snížení sazeb ještě nedojde. Forint v reakci na rozhodnutí MNB nepatrně oslabil.