Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
V žitě a v depresi

V žitě a v depresi

5.2.2010 16:48

Lidé v bohatších zemích jsou v průměru spokojenější, než lidé v zemích chudých; dokazuje to například níže uvedený graf. Používat tuto závislost jako důkaz toho, že naše honba za konzumem je racionální, by ale bylo tragickou chybou.

20100205

Zdroj: „Happy peasants and miserable millionaires“, Carol Graham, 2010


Souvislost mezi bohatstvím a spokojeností/štěstím by vlastně měla pro ekonomy být tématem číslo jedna; až potom přichází na řadu vše další – jak maximalizovat, minimalizovat, optimalizovat, zefektivňovat... Místo toho je ale na pokraji zájmu. Hlavním důvodem je možná to, že zaměření se na tuto oblast vyvolává velmi nepříjemné otázky, které, pokud se k nim postavíme fér, zpochybňují některá z našich nejcennějších tabu.

Například Carol Graham ve studii „Happy peasants and miserable millionaires“ uvádí, že v průměru platí, že naše spokojenost roste se stabilním manželstvím, dobrým zdravím a vysokým příjmem. Opak platí pro situaci, kdy jsme nezaměstnaní, rozvedení a čelíme ekonomické nestabilitě. Také věk a štěstí spolu souvisí – závislost má obvykle tvar U: do cca 40 let s rostoucím věkem spokojenost klesá a pak začíná růst, ale pouze, pokud se těšíme dobrému zdraví. To platí od UK až po Afgánistán.

Za významnou považuje autorka studie schopnost lidí se adaptovat – jak na prosperitu, tak na chudobu. Takže například lidé v Keni jsou stejně spokojeni se svou zdravotní péčí, jako Američané. Zločinnost dělá lidi nešťastnými, její vliv ale klesá, pokud je jí hodně. Svoboda a demokracie dělá lidi šťastnější, ale jejich vliv klesá, pokud je jejich úroveň nízká. Zatímco je tato schopnost adaptace obecně vysoká, nejhůře se adaptujeme na nejistotu – tedy ne na konkrétní podmínky, ale na to, že nevíme, jaké budou zítra. Suma sumárum – lidé mohou čelit velmi krutým podmínkám a mohou být šťastni. A naopak – můžeme si žít „jako vepři v žitě“ a přitom být v depresi.

Pokud se nad uvedeným zamyslíme, musíme si přiznat, že vazba mezi ekonomickou aktivitou/penězi a naší spokojeností je přinejlepším velmi volná. Ne že by na té aktivitě, vydělávání peněz a maximalizaci konzumu bylo něco apriori špatného, ale čekáme od toho něco, co nemůžeme dostat. Je to jinak; pronikavý vhled do vazby „peníze – štěstí/neštěstí“ poskytl například Bhagwan Shree Rajneesh; volně přeloženo:

„Nejsem proti penězům … je to prostředek. Pokud jste šťastni a máte peníze, budete ještě šťastnější. Pokud šťastni nejste a máte peníze, budete ještě nešťastnější. Co totiž s penězi uděláte – jen s nimi umocníte vzorec chování a přemýšlení, který již máte. Lidé ale od peněz čekají, že jim přinesou spokojenost“.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data