Británie se připravuje na mimořádný rozpočet, v němž se nová vládní koalice konzervativců a liberálních demokratů chystá oznámit nejrozsáhlejší škrty v Británii za posledních 30 let. Podle ministra financí George Osbornea je to jediná cesta, jak zabránit krachu britských financí, podle kritiky přehnané škrty v tuto chvíli povedou k návratu recese.
V minulém rozpočtovém roce, který skončil 5. dubna, byl schodek 155 miliard liber (4,7 bilionu korun), tedy skoro 11 procent hrubého domácího produktu. Vláda prakticky od svého nástupu po květnových volbách připravuje půdu pro "mimořádný" rozpočet, který slíbila v kampani. Nejprve oznámila škrty ve výši 6,2 miliardy liber v letošních výdajích, pak minulý týden zrušila na letošek naplánované projekty za dvě miliardy liber.
Před úterním zveřejněním rozpočtu postupně uvolňuje podrobnosti o jeho obsahu. Podle Osbornea a premiéra Davida Camerona budou výrazně zasaženy platy a důchody zaměstnanců státního sektoru. Měla by být zrušena řada dávek a úlev sociálního zabezpečení. Zatím není jasné, zda a kdy bude zvýšena daň z přidané hodnoty. Osborne také hodlá přes odpor části své Konzervativní strany zvýšit daň z kapitálových zisků. Stejně tak uvalí daň na banky poté, co stát musel před dvěma lety desítkami miliard liber zachraňovat bankovní sektor. Pro příští rok by měly být také zmrazeny místní daně, což podle místních úřadů povede ke zhoršení služeb.
Podle britských listů se očekává, že pokud vláda chce splnit slib a vyrovnat rozpočet do roku 2015, provede během těchto pěti let škrty v rozsahu 84 miliard liber. Předcházející labouristická vláda počítala se škrty ve výši 51 miliard, které měly snížit deficit na polovinu.
Osborne i Cameron se také snaží připravit veřejnost na důsledky úsporných kroků, které podle britských médií budou nejrozsáhlejší od rozpočtu v roce 1981 na začátku éry konzervativní premiérky Margaret Thatcherové.
Vláda na jednu stranu viní z neutěšené situace předcházející kabinet, na druhou stranu varuje před důsledky pasivity. "Řecko je příkladem země, která neřešila své problémy a tomuto osudu se chci vyhnout," řekl Osborne v neděli v televizním rozhovoru.
Opozice a část ekonomů a komentátorů tuto argumentaci odmítají jako přehnanou a načasování a rozsah škrtů ostře kritizují. Nejčastější námitkou je riziko návratu recese po nejhorší krizi od druhé světové války, protože oživení je stále křehké - v Británii, stejně jako na kontinentě, který je pro ní hlavním exportním trhem.
Kritici také připomínají varování amerického prezidenta Baracka Obamy kolegům ze skupiny největších světových ekonomik G20. V dopise před summitem G20 v Torontu Obama napsal, že příliš rychlé snižování deficitů by mohlo ohrozit ekonomické oživení. I když je potřeba sestavit věrohodné plány na snižování schodků, předčasné rušení stimulů je podle Obamy nebezpečné.
Bývalý labouristický ministr financí Alistair Darling uvedl, že konzervativci využívají nynějších okolností k prosazení škrtů, které plánovali z ideologických důvodů tak jako tak.
Rozpočet a především jeho důsledky budou zatěžkávací zkouškou pro vládní koalici. Vedení liberálních demokratů sice stojí za škrty a novým rozpočtem, ale otázka je, jak budou časem reagovat jejich voliči, kteří jsou spíše nalevo od středu. Liberální demokraté mají také hodně stoupenců mezi státními zaměstnanci, kterých se škrty dotknou v první řadě.
List Financial Times s odvoláním na oficiální zdroje dnes napsal, že chystané škrty a zvyšování daní oslabí krátkodobě růst a povedou ke zvýšení nezaměstnanosti, ale vytvoří ke konci pětiletého mandátu nynějšího parlamentu k lepšímu ekonomickému prostředí v Británii. Podle Financial Times také uvedly, že rozpočtové škrty zasáhnou výrazněji chudší oblasti Británie, především sever Anglie, kde dominují labouristé.
Průzkum, který zveřejnil nedělník Independent on Sunday ukázal, že preference stran se od voleb prakticky nezměnily, ale veřejnost je zatím rozdělená v postoji k deficitu. Celkem 49 procent lidí si myslí, že vláda nepřehání finanční problémy země, když ospravedlňuje chystané škrty ve státním sektoru. Současně ale 48 procent lidí by raději platilo vyšší daně, než aby byly omezovány veřejné služby.