Plány na snížení růstu vládních výdajů v USA povedou podle některých ke zpomalení ekonomiky. Příkladem je Alec Phillips z , který tvrdí, že tento návrh, pokud by byl příští měsíc schválen, by snížil růst ve druhém a třetím čtvrtletí tohoto roku o 1,5 – 2 procentní body. Mark Zandi z Moody’s tvrdí podle Washington Post něco podobného.
S podobnými analýzami souvisí několik problémů. Neberou v úvahu pozitivní efekt toho, že se začalo s tvorbou důvěryhodného plánu na snížení deficitů. Základní ekonomické modely, ve kterých svou roli hrají očekávání týkající se budoucí ekonomické politiky, ukazují, že tento plán na postupné snížení deficitů zvýší ekonomický růst. A zároveň sníží nezaměstnanost tím, že odstraní nejistotu a sníží pravděpodobnost velkého zvýšení daní v budoucnu. Vysoká nezaměstnanost, kterou nyní ekonomika USA trpí, je odrazem nízkých investic, ne nízkých vládních výdajů. Omezení nejistoty a hrozby prudce rostoucího dluhu investice podpoří.
Analýza je založena na předpokladu velkého multiplikátoru, který stál i za projekcemi růstového efektu stimulačního balíčku roku 2009. Spolu s Johnem Coganem jsme však ukázali, že skutečný multiplikátor je mnohem menší a stimulace neměla žádný výrazný efekt. Omezení růstu vládních výdajů bude podle našich modelů okamžitě vyváženo růstem investic. Nedojde tak ke snížení růstu, což bylo mylným předpokladem dříve a pravděpodobně i nyní.
Uvedené je výtahem z „Goldman Sachs Wrong About Impact of House Budget Proposal”.
(Zdroj: Blog Johna Taylora)