Rozhodnutí německé vlády odstavit prozatímně sedm nejstarších atomových elektráren v zemi představuje obrat o 180 stupňů v dosavadní politice kancléřky Angely Merkelové a vyvolává otázky značné části německého politického spektra, zda se jedná o postup v mezích zákona. Opoziční politici zkoumají, zda nemohou hrozit například arbitráže ze strany energetik za odpojené elektrárny. Vícero listů pak pojmenovává skutečný důvod salta mortale Merkelové – nadcházející několikeré zemské volby.
Nejistota ohledně rozhodnutí Merkelové o moratoriu vyvolala i hlasy z její vlastní strany. Předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert z kancléřčiny CDU už oznámil, že zákonnost postupu vlády nechal přezkoumat. „Nechávám prověřit, zda to nevyžaduje další upravující zákonné nařízení," řekl listu Berliner Zeitung. Za protiprávní krok považuje ale i opozice. Že je nová norma potřeba, je přesvědčen opoziční poslanec Dieter Wiefelspütz. "Kancléřka a ministr životního prostředí nemohou příkazem zrušit platnost zákona. To je protiprávní," prohlásil vnitropolitický expert SPD. Vláda svůj krok opírá jeden z paragrafů zákona o jaderné energetice, který v případech nouze umožňuje jaderné elektrárny odstavit. Odborníci jsou však skeptičtí, zda současnou situaci lze považovat za stav nebezpečí, a varují, že provozovatelé by mohli požadovat za odpojení náhradu škody. Ta by podle ekonomického experta Wolfganga Pfaffenbergera, citovaného serverem Spiegel Online, mohla přesáhnout i půl miliardy eur (12,2 miliardy Kč). Šéf nejsilnější opoziční strany SPD Sigmar Gabriel za rozhodnutím vlády vidí další tajnou dohodu koalice s energetickými koncerny jako v případě loni schváleného prodloužení životnosti elektráren v průměru o 12 let. Příslušný zákon vstoupil v platnost letos 1. ledna, do poloviny června, do kdy chce vláda nechat prověřit bezpečnost všech 17 jaderných elektráren v zemi, ale kabinet Merkelové jeho účinnost přerušil.
Merkelová se mezitím v úterý dohodla s premiéry spolkových zemí, na jejichž území stojí německé jaderné elektrárny, na dočasném odstavení sedmi nejstarších bloků, postavených před rokem 1980. Jejich odpojení má trvat minimálně po délku moratoria. V některých případech už ale příslušné spolkové země ohlásily, že zastaralá zařízení vyřadí z provozu natrvalo. To požaduje opozice i většina německé veřejnosti u všech starších elektráren. Opoziční politici ale navíc obviňují vládní koalici, že dočasné odstavení je jen volebním manévrem před třemi zemskými volbami na konci března, v nichž může pro Němce citlivá otázka jaderné energie sehrát důležitou roli.
Zlom v chování německé kancléřky Merkelové, označovaný některými listy za příkladný, jinými za trapný, je dán zejména blížícími se volbami ve třech spolkových zemích, které kancléřčina křesťanská demokracie CDU nechce za žádnou cenu prohrát. Shodují se na tom komentáře řady dnešních evropských deníků. „Žádná vláda v Evropě neanalyzuje informace z Japonska postiženého katastrofou a následnou jadernou havárií tak podrobně, jako kabinet Angely Merkelové. Oněch 9000 kilometrů, které dělí Berlín od japonských reaktorů, sice spolehlivě chrání Němce před radioaktivním zářením, neskýtají ale vůbec žádnou politickou jistotu německé vládní koalici," píše polský deník Rzeczpospolita. „Kancléřka, která je fyzičkou vzděláním a političkou z vlastního rozhodnutí, to dobře ví. V nejbližší době se konají ve třech spolkových zemích volby do zemských parlamentů. CDU bojuje o přežití, zejména v Bádensku-Württembersku, kde by mohla poprvé po 57 letech ztratit moc. Porážka CDU by navíc mohla být počátkem konce vládní koalice na spolkové úrovni. Ve hře je proto osud kancléřky.
Podle švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung "odůvodnila Merkelová svůj obrat tvrzením, že události v Japonsku představují 'historický předěl v dějinách technizovaného světa'. Bez ohledu na volby tu jde o odpovědnost v situaci, jaká ještě nikdy nebyla. Opozice se kancléřčině zdůvodnění oprávněně vysmála, protože to, co vláda vyprodukovala, je přirozeně jen aktivismus zaměřený na uklidnění nálad před zemskými volbami. Právě tak přirozeně je tato 'spěšná úprava frontové linie' jen trapností prvního řádu, protože sedm elektráren určených nyní k odpojení bylo dosud vydáváno za bezpečné, tak bezpečné, že se uvažovalo o prodloužení jejich provozu."
Dánský deník Information píše, že "jen málo odborníků pochybuje, že by nové bezpečnostní prověrky německých jaderných elektráren ukázaly něco jiného, než co se už ví: že většina ze sedmičky reaktorů určených k uzavření není dostatečně chráněna například před pádem letadla. Nové tóny kancléřky Merkelové naznačující trvalé odstavení nejstarších bloků představují politický obrat o 180 stupňů s přitažením ruční brzdy. Tento obrat dokumentuje dilema mezi rozhodnutími z politických zájmů a mezi zodpovědným prosazováním vědeckých poznatků. To ale vůbec není jen ryze německé dilema," zdůrazňuje list.
Rakouský liberálně laděný deník Der Standard varuje před lacinou možností nynější obrat německé vlády v atomové politice zesměšňovat. "Nikomu by se nemělo bránit, aby zmoudřel. Avšak pokud by se i v dalších zemích přepnul atomový ukazatel do protisměru, bude to více než jen přibrzdění jaderné energetiky. Vzniká tak otázka, čím nahradit atom, který v Evropě vyrábí 30 procent elektřiny. V Německu dosavadních 17 jaderných elektráren ušetřilo tolik skleníkových plynů, kolik jich v zemi vyprodukuje celá automobilová doprava. Pokud se trend odchodu od atomu potvrdí, bude to nevyhnutelně znamenat výstavbu nových uhelných a plynových elektráren," míní list.