Němečtí křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové s největší pravděpodobností přicházejí po 58 letech o vládu v jedné z pro stranu klíčových spolkových zemích Bádensku-Württembersku. Podle odhadů výsledků nedělních zemských voleb, zveřejněných německými televizemi ARD a ZDF po zavření hlasovacích místností, nezískala CDU ani její dosavadní koaliční partner dost hlasů na to, aby si udržely většinu ve stuttgartském zemském sněmu. Tu naopak získají doposud opoziční Zelení a sociální demokraté (SPD). A s tím i hlasy proti jaderné energetice.
Podle zveřejněné prognózy veřejnoprávní televize ZDF získala CDU 38,4 % hlasů a jejich dosavadní koaliční partner, svobodní demokraté (FDP) 5,2 %. Pozdější zpřesnění jejich zisk vyčíslilo na 44,3 %, což ale stále nestačí na Zelené, kterým průzkum připisuje 24,6 % a pozdější zpřesněný údaj 24,2 %), spolu se sociálními demokraty SPD, kteří zřejmě získali 23,5 % hlasů (pozdější zpřesněné číslo 23,1 %, dohromady tedy přes 47 %). Podle propočtů ZDF by tento výsledek měl opozičním Zeleným a SPD těsně stačit k zisku většiny křesel ve stuttgartském parlamentu. Svými programy mají k sobě obě strany tradičně blízko.
Zemské volby v Bádensku-Württembersku mají letos v chápání Němců mimořádný status. Jsou totiž vnímány jako minireferendum o politice kancléřky Merkelové a její koalice křesťanských a svobodných demokratů. Prohra CDU v další klíčové spolkové zemi po loňské ztrátě Severního Porýní – Vestfálska a letošní ztrátě Hamburku, který je také samostatnou spolkovou zemí, podle německých politologů může otřást vládní koalicí na úrovni celého Německa. Po ekonomické stránce je spolková země větší ekonomikou, než Belgie a Lucembursko dohromady. Táhnou ji automobilky Porsche a Daimler, společnost SAP či třetí největší německá energetika EnBW s jejími čtyřmi jadernými elektrárnami. Právě nad EnBW zřejmě volby umožnily vyšší kontrolu Zeleným.
Zelení, kteří se stanou nejsilnějším hlasem Bádenska-Württemberska, jsou velmi silnou protiatomovou lobby. „Vítězství Zelených s SPD zvyšuje pravděpodobnost, že dočasné uzavření starších jaderných bloků v Německu se stane trvalým,“ uvedla již před konáním voleb. Toto nyní potvrzují i některé hlasy z vedení CDU, které citovala televize ARD. V případě, že by se tak stalo, udrží se ceny elektřiny na německé burze na vyšších úrovních (čtěte také ZDE). "Na konci těchto tří měsíců (moratoria) budeme muset předložit novou energetickou politiku země," uvedl lídr CDU ve spolkovém parlamentu Peter Altmaier. "Naše strana pochopila vzkaz voličů ohledně jaderné energetiky a musíme o něm nyní vážně jednat," uvedl zase lídr koaliční FDP a německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. Předseda SPD Sigmar Gabriel se v neděli nechal slyšetl, že volby ve spolkovém státě Bádensko-Württembersko byly referendem, v němž se voliči vyslovili pro konec jaderné energie. "Dnes (v neděli) bylo učiněno konečné rozhodnutí o konci jaderné energie v Německu," prohlásil Gabriel. Lídr Zelených Winfried Kretschmann se teď může stát prvním "zeleným" premiérem spolkové země. "Splnil se sen... Ještě před pár lety bychom o takovém výsledku ani nesnili," komentoval mluvčí Zelených Franz Untersteller.
Právě „tanečky“ kolem jaderné energetiky považuje část německých politologů za faktor, který kancléřce Merkelové v zemským volbách uškodil. Již průzkumy před nedělními volbami ukázaly, že Merkelové CDU ztratila od vyhlášení moratoria zhruba 3 procenta v Sasku-Anhaltsku a podle celoněmeckého průzkumu publikovaného minulou středu si 71 procent Němců myslí, že krok kancléřky Merkelové ohledně jaderného moratoria a přehodnocování jaderné budoucnosti Německa je jen a pouze výsledkem předvolebních tanečků. Očekávání to nebylo nepodložené. Stejně usilovně Merkelová odsouvala za volební datum loňské rozhodování kolem pomoci Řecku. Značně rozporuplně po loňském schválení prodloužení životnosti jaderných elektráren působí nynější slova kancléřky, že její vláda se hodlá vzdát jaderné energetiky co možná nejdříve.
O síle protijaderného naladění vypověděly také sobotní demonstrace ve čtyřech německých městech včetně Berlína. Podle organizátorů přilákala akce do ulic na 250 tisíc lidí. V centru severoněmeckého Hamburku (který již CDU ztratila) se údajně sešlo 50 tisíc aktivistů, v Kolíně nad Rýnem (také po porážce CDU) v západní části země napočítali pořadatelé 40 tisíc účastníků a stejný počet navzdory deštivému počasí dorazil do bavorského Mnichova (uzavřen bude jeden ze starších reaktorů v blízkosti hranic ČR). Nejvyšší účast byla v Berlíně, kde podle organizátorů zhruba 120 tisíc demonstrantů žádalo německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby s rozhodnutím o ústupu od jaderné energetiky neotálela. Menší manifestace za bezjadernou budoucnost se konala také v bavorském Würzburgu, kde asi tisícovka lidí vytvořila v centru města lidský řetěz. Nedaleko Würzburgu stojí jaderná elektrárna Grafenrheinfeld.
Postavení Angely Merkelové ani celé CDU neprospěla také citovaná kritika z úst německého ministra hospodářství Rainera Brüderleho, člena koaliční strany FDP. „Obrat Německa a rétorika kancléřky Merkelové ohledně budoucnosti jaderné energetiky je součástí předvolebního prostředí před (nedělními) zemskými volbami a není racionální,“ vyslovil se ministr podle Süddeutsche Zeitung (SZ), jehož slova následně přinesla také agentura DPA, na setkání lídrů německého podnikatelského sektoru. Ten se svá slova později snažil dementovat s tím, že byla špatně pochopena.
(Zdroj: DPA, čtk, ATD, ZDF, Bloomberg)