Irská vláda chce, aby se na ztrátách irských bank podíleli i vlastníci části jejich nadřízených dluhopisů z řad evropských bank. Snížil by se tím dopad irské bankovní krize na daňové poplatníky, řekl dnes irský ministr zemědělství Simon Coveney. Proti takovému kroku v obavách z problémů v evropském bankovním sektoru však vystupuje Evropská centrální banka (ECB).
Dublin by chtěl podle ministra nechat na věřitelích ztráty z nezajištěných nadřízených dluhopisů nekrytých státní garancí. V rámci listopadové dohody o pomoci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu v celkovém objemu 85 miliard eur (2,1 bilionu Kč) se na tyto dluhopisy vyčlenilo 16 miliard eur.
"Udržitelné a komplexní řešení pro irské bankovnictví včetně rekapitalizace by mělo zahrnovat rovněž prvek podílení se na ztrátách. O takový výsledek vládě půjde," řekl ministr v irské státní rozhlasové stanici RTE.
Předešlá irská vláda za globální finanční krize v roce 2008 slíbila většině věřitelů domácích bank neomezené záruky, což nyní rozvrátilo státní finance a dohnalo Irsko o žádosti o pomoc. Irské banky vrhly většinu svých úvěrů do bubliny domácího realitního sektoru a s jeho krachem jim zůstaly obrovské ztráty, které nyní musí krýt stát.
V rámci listopadové dohody nemusí Irsko hradit ztráty jen držitelům podřízených bankovních dluhopisů. ECB byla proti tomu, aby ztráty bank nesli i nadřízení věřitelé, kteří mají při konkurzní výplatě pohledávek stejné postavení jako vkladatelé a mají přednost před jinými soukromými věřiteli. ECB se obává, že by to mohlo vyvolat nákazu v evropském bankovním sektoru.
Podle nové vlády, která nastoupila v únoru, jsou podmínky dohody s EU a MMF pro Irsko neudržitelně tvrdé. Evropští ministři financí již snížili úroky ze záchranného úvěru Řecku a nyní budou jednat o otázce Irska.
Dublin a EU nyní čekají na výsledky nových zátěžových testů irských bank. Ty by měly ukázat, že banky potřebují 25 miliard eur nového kapitálu, což by bylo o deset miliard méně, než předpokládá dohoda s EU.