Čas zvyšování úrokových sazeb se blíží, přesné načasování utažení měnové politiky však není jasné, uvedl viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Důvodem nejistoty časového rámce pro vyšší sazby je domácí poptávka, která je podle centrálního bankéře velmi utlumená. Hampl dále uvedl, že prohloubení fiskální krize v eurozóně by mohlo vést k posílení koruny a zvýšení zájmu o české vládní dluhopisy, což by mohlo zvýšení sazeb také oddálit.
Podle viceguvernéra se od minulého jednání o sazbách v ekonomice nic „podstatného“ z pohledu měnové politiky neodehrálo. Na jednání 24. března hlasovalo pět z šesti přítomných členů bankovní rady ČNB, včetně viceguvernéra Hampla, proti zvýšení sazeb, jediným jestřábem byla Eva Zamrazilová, Karel Janáček se březnového zasedání nezúčastnil. Příští měnové zasedání ČNB se koná 5. května.
Česká ekonomika by se měla vrátit „do normálu“ v příštím roce, uvedl dále Hampl. Plánované zvýšení daně z přidané hodnoty může mít jednorázový efekt na míru inflace, česká spotřebitelská poptávka nicméně zůstává „velmi utlumená“, zopakoval. Na nižší než očekávanou domácí poptávku upozorňoval také další vrcholný představitel ČNB, viceguvernér Miroslav Tomšík. Ten v rozhovoru na Patria.cz uvedl, že zatím poslední, únorová prognóza nepočítá v brzké době se změnou sazeb, k rozhodnutí o hlasování na květnovém zasedání mu ale bude podkladem především prognóza nová, která bude představena právě při příležitosti dalšího setkání bankovní rady.
Za rozhodující pro českou ekonomiku označil Tomšík vývoj kurzu koruny k euru s tím, že nevnímá žádnou konkrétně danou hranici, při níž by doporučoval přistoupit k devizovým intervencím proti posilování koruny. Při rozhodování o sazbách podle Tomšíka hraje roli i vývoj reformní politiky. Reforma daní, s níž koaliční vládou představený plán počítá, se projeví důchodovým efektem, to je snížením domácí spotřeby, možný je však i přímý dopad na růst inflace. Dle posledního představeného plánu daňové reformy by měla být od příštího roku snížená sazba DPH přechodně zvýšena ze současných 10 na 14 procent, aby začátkem roku 2013 zanikla úplně a byla ustavena jednotná sazba DPH bez výjimek na úrovni 17,5 procenta.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters)