Řecký parlament v minulém týdnu schválil pětiletý plán úspor v rozsahu 28 miliard eur a privatizace za 50 miliard eur. Krok byl nezbytnou podmínkou k uvolnění další tranše pomoci eurozóny a MMF ve výši 12 miliard korun. Peníze budou uvolněny do poloviny července a odvrátí riziko brzkého bankrotu, jelikož by Řecko nemělo na splatné závazky v úvodu srpna. Francouzské a německé banky jsou připraveny směnit nadpoloviční část (70 či dokonce 90 %) blízce splatného dluhu za nový dluh dlouhodobý. Ratingové agentury v čele s S&P varují, že takové kroky znamenají zhoršení postavení věřitelů, neboť tím nedostanou za držený dluh to, co dostat měly (splatnost a odpovídající úroky) a de facto tedy na krok budou stejně nahlížet jako na omezený bankrot (části dluhu) a tomu adekvátně změní rating.
Na stole jsou tedy další úspory, proti nim další peníze. Co zmohly ty loňské? Podle českého prezidenta Klause jsou evidentně nesplatitelným dárkem. Škrty za nové peníze jsou, jak vidno z řeckých ulic, bumerangem pro samotné vedení země. Bumerangem politickým. Sílí vliv hlavního lídra řecké opozice Antonise Samarase, který proti novým úsporám bojuje argumentem: úspory už ekonomiku dusí až příliš. S tím souhlasí i většina ekonomů, podle nichž je teď důležité zajistit hospodářský růst. „Ekonomičtí činitelé EU a jejich političtí velitelé stále dodávají pouze ideologické argumenty. Dopady úsporného programu na hospodářský růst Řecka špatně odhadli už napoprvé, totéž dělají teď a to samé udělají znovu. To Řekům vyhlídky na nějaký slibný konec ničí," napsal ve svém komentáři list Financial Times.
Z debat o (ne)restrukturalizaci či adekvátní výši úroku, kterou ještě Řecko unese, vybočuje například názor šéfa Allianz Diekmanna: „Řecko nemůže být zachráněno skrze restrukturalizaci dluhu, ale ani mu nepomůže pouhé dodání dalších peněz. Řecko potřebuje především plán rozvoje průmyslu a ekonomiky, podobný Marshallovu plánu. To, čím můžeme zemi skutečně pomoci, je posbírat část pracovních míst a výrobu z dalších částí Evropy i z Asie a přesměrovat ji do Řecka. Z pohledu současné situace takovému přesunu z dalších zemí střední a východní Evropy nebo Asie nic nebrání. To je ten krok, který by Řecko postavil zpět na vlastní nohy.
Střet silných slov, konkrétních činů, kategorických názorů, konstruktivních námětů i důvodu k pousmání kolem řecké krize je celá řada. Část z nich, publikovaných na stránkách Patria.cz naleznete pod tagem Řecko zde:
Pouhý pohled turisty na nejmenovaném z řeckých ostrovů odhalí vedle osobitého kouzla řady míst některé z problémů řeckého hospodářství. Extrémní nezaměstnanost (a do značné míry také nesamostatnost a bezcílnost) mladých. Velmi úzký záběr toho, na čem lze stavět svou obživu. Tedy i úzkou strukturu řeckého vývozu. Nulové či nejméně mizerné investice vlastních zdrojů proti všemu novému či obnovenému (ko)financovanému penězi EU. Nůžky v platech. Rozhovor s místními poukáže na základní důchod 200 eur, průměrný plat 350 eur, ale plat řidiče na lokální autobusové lince 1800 eur. Vítejme u veřejného sektoru. Úrovně jsou „směšné“ proti pevnině a velkým státním podnikům, i tak ale dobře ukazují rozevřené nůžky ve prospěch pohádkových podmínek těch, jejichž výplatní pásku podepisuje stát.
Ošemetná je také privatizace. Pustí Řekové zahraniční investice do sektorů, které skutečně nastartují do budoucna jeho ekonomiku novými technologiemi a exportními artikly, nebo ji zahraničí využije k urvání si svého podílu na řecké dojné krávě v sektorech, které typicky znamenají generování průběžných jistých zisků bez valných efektů na tamní ekonomiku?
Penězi pro Řecko nezachraňujeme Řecko, ale především sami sebe. Evropské banky, evropské firmy, další země eurozóny. O co bolestnější bude skutečné řešení a čím tedy doopravdy zachránit Řecko?
Jaký je Váš názor? Uvítáme Váš pohled na řeckou ekonomiku, Řecko jako zemi, řeckou společnost, Vaše další vlastní řecké zkušenosti… Hlasujte v nové anketě ZDE!