Vedení energetické skupiny navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce ze současné struktury vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jde o první krok k připravovanému zestátnění firmy. Společnost by si v nové dceřiné firmě ponechala 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům. O návrhu bude rozhodovat červnová valná hromada podniku. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu . Peníze utržené z prodeje podílu v dceřiné firmě by následně měly usnadnit výkup minoritních akcionářů .
Stát v současnosti drží v ČEZ zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Zestátnění společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády a odkoupením podílu minoritních akcionářů by se stát stal jediným majitelem firmy. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno avizoval, že kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.
"Návrh představenstva je vyústěním strategického směřování schváleného akcionáři na valné hromadě dne 28. 6. 2022 v rámci koncepce podnikatelské činnosti Skupiny ČEZ. Ta předvídá diferenciaci zaměření na výrobní a zákaznickou oblast se souvisejícím přeskupením a optimalizací vlastnické struktury aktiv Skupiny ČEZ a jejich řízení," uvedla firma. Zároveň ale přiznala, že představenstvo přihlédlo také k záměru státu prosadit výkup akcií minoritních akcionářů.
Do nové dceřiné firmy by měly být vyčleněny například ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, firmy z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services. Server iRozhlas a Radiožurnál dnes upozornily, že tyto divize spadají pod místopředsedu představenstva Pavla Cyraniho, který by novou firmu měl také vést.
Cena podílu, který chce podle ČEZ investorům nabídnout, by podle rozhlasu mohla činit i 150 miliard korun, což by výrazně snížilo zadlužení ČEZ. To by následně mělo firmě usnadnit pozdější výkup stávajících minoritářů z celé mateřské firmy.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) plán zestátnění ČEZ vysvětloval potřebou uvolnit firmě ruce k dalším investicím. Výkup minoritních akcionářů by přitom podle něj měla kompletně financovat společnost ze svých zdrojů. Konečná cena bude závislá od aktuální hodnoty akcií na burze, Havlíček ale v minulosti připustil náklady okolo 250 miliard korun.
Opozice plán na zestátnění ČEZ dlouhodobě kritizuje. Podle ní bude mít výrazný dopad na zadlužení firmy i na státní rozpočet, protože ČEZ by nevyplácel dividendy ze zisku. "Nedává to ekonomický smysl," řekl v minulosti bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Rozporuplně plán hodnotí i někteří analytici.
Loni ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun, čistý zisk firma meziročně snížila o 1,7 miliardy korun. Meziročně se snížily také provozní zisk či výnosy firmy.