Názory ratingových agentur na kvalitu dluhu zemí na periferii eurozóny bychom měli brát vážně, „byrokraté v Bruselu” by je ale nejraději umlčeli. Pro Bloomberg to uvedl Niall Ferguson, profesor historie na Harvard University. Itálie, jejímž směrem se poslední dny obracejí obavy investorů, se podle jeho mínění měla považovat za problematickou od samého počátku dluhové krize v eurozóně. Důvodem je její vysoký poměr dluhu k HDP.
Evropa se podle historika již deset let snaží „provádět experiment a dosáhnout nemožného“. Tím má na mysli monetární unii bez unie fiskální, v jejímž rámci by docházelo k přesunu zdrojů „z bohatého a produktivního jádra do chudší a méně produktivní periferie“. „Já a pár ostatních jsme v roce 1999 říkali, že to nikdy nemůže fungovat,“ pochválil se profesor a dodal: „To, že je eurozóna neudržitelný hybrid, není žádnou novinkou. Nyní je možné vytvořit federální Evropu s evropským ministerstvem financí, které bude automaticky převádět zdroje. Nebo uznáme, že jsme neuspěli a začneme eurozónu demontovat.“
Ferguson se domnívá, že v současnosti v Evropě není politická vůle k vytvoření federálních struktur. Následkem toho je „víceméně nevyhnutelné“, že měnová unie bude „částečně demontována“. Neexistuje totiž jiný způsob, jak by Řecko a jemu podobné země mohly obnovit svou konkurenceschopnost, než devalvace kombinovaná s částečným defaultem.
„Zoufalost byrokratů“ podle profesora naznačuje fakt, že chtějí „střílet posly špatných zpráv“. Narážel tím na zprávy o tom, že Brusel požaduje možnost kontroly kreditních analýz ratingových agentur ještě dříve, než jsou jejich ratingy zveřejněny. Obavy investorů to podle něho neuklidní i proto, že ty se netýkají jen vládního dluhu, ale i zdraví bankovního sektoru. Evropské vedení ztrácí kontrolu nad událostmi a trh je nakonec „přemůže“, domnívá se Ferguson. Termín, kdy by se případná nákaza zastavila, podle něho momentálně není možné určit, protože evropský finanční systém je velmi složitý. Mnozí se například mylně domnívají, že německý bankovní sektor je silný, ve skutečnosti má ale „vážné problémy“. Zda by se krize vyvinula podobně jako v případě pádu Lehman Brothers pak závisí na tom, byla-li by dominovým efektem postižena některá z velkých finančních institucí v Evropě, uzavřel historik.
(Zdroj: Bloomberg)